Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Hmyz by nás měl zajímat

 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 478, 2014/9

Motýl se světélkujícíma očima, to byl jeden z jeho prvních kousků. Střídavě doma a ve světě už léta mění, a tím studuje genetickou výbavu octomilek, potemníků či bourců. Jeho poslední „zářez“ je odhalení dlouhá léta marně hledaného receptoru pro hmyzí juvenilní hormon, který řídí metamorfózu. „Vědec za život neudělá mnoho objevů, které by opravdu stály za řeč. Na tenhle jsem pyšný,“ říká molekulární genetik Marek Jindra.

V čem je váš objev tak cenný a proč trvalo hledání oné bílkoviny tak dlouho?

Vývoj a rozmnožování hmyzu řídí dva hlavní hormony. Prvním je steroid ekdyson, jehož receptor známe důkladně už dvacet let. Druhým je juvenilní hormon, který do určité fáze vývoje blokuje metamorfózu, proměnu larvy v dospělce – odtud název hormonu. Tento účinek je znám již 80 let, ale jeho molekulární podstata zůstávala záhadou. Mechanismus přenosu juvenilního signálu ani molekulu receptoru v buňkách hmyzu se přes velkou snahu dlouho nedařilo odhalit. Lidé na tomto poli výzkumu byli frustrovaní, stálo to spoustu peněz, několik nálezů už bylo publikováno, ale pak je autoři museli vzít zpátky, když se ukázalo, že ta molekula, kterou našli, není ta pravá.

Insekticidy blokující vývoj a rozmnožování hmyzu však na trhu vidíme běžně.

Látky s účinkem juvenilního hormonu drží hmyz v nedospělém stadiu, a tak mu brání v normálním vývoji a rozmnožování. Insekticidy na tomto principu, říkáme jim juvenoidy, se používají už léta. Jsou v postřiku proti komárům, v repelentech a přípravcích proti roztočům na psy a kočky, ošetřují se jimi domácnosti i pole, vyskytují se v zemědělských produktech, v jídle, ve vodě. Používají se již od sedmdesátých let, aniž by kdo věděl, jak přesně fungují.

Říkáte, že jsou v jídle, ve vodě?

Ano, ale vzhledem k tomu, že juvenilní hormon je unikátní pro hmyz a členovce, tak zabíjí jen je. Hmyz bohužel veškerý, včelu spolu s komárem, a také korýše, nikoli lidi. Ve stejné rodině bílkovin, kam patří náš hmyzí receptor, se však nacházejí i jiné zajímavé proteiny, například receptor dioxinu a dalších, nechvalně známých chemikálií, které se uvolňují do prostředí a způsobují rakovinu a imunitní problémy. Na tyto látky už lidé receptor mají. A víme, že dioxinový receptor reaguje na spoustu látek, takže se můžeme ptát, zda nějaká interakce juvenoidů s blízce příbuzným receptorem není.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné