Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 527, 2014/9

ETOLOGIE

Zvířata milují běhací kola

Řekli byste, že volně žijící zvířata budou běhacím kolem jako šidítkem zhýčkaných domácích mazlíčků opovrhovat? Tak jste úplně vedle!

Neuropsychologové Johanna Meijerová a Yuri Robbers z Leidenské univerzity měli pozoruhodný nápad. Rozmístili v přírodě běhací kola podobná těm, co v nich běhají křečci, a pomocí kamer sledovali, co se bude dít.

A žasli. Běhací kola našlo prakticky každé kolemjdoucí zvíře, vlezlo do něj a zaběhalo si. Kamery zachytily spoustu myší, potkanů, rejsků, žab, a dokonce i slimáků. Ti posledně jmenovaní se asi jen spletli, ale i tak Meijerová s Robbersem natočili za tři roky v běhacích kolech přes 200 tisíc zvířat. Jedna myš běhala neuvěřitelných 18 minut. Zvířata prostě běhací kola milují.

Proc. R. Soc. B 281, 1786, 2014 

BIOPALIVA

Mikrořasy by mohly utišit hlad po energii

Alespoň z významné části a alespoň na nějaký čas. Mohly by se stát tolik očekávaným průlomem v oblasti rozumně udržitelné energetiky. Tvrdí to se svými kolegy Jeff Moody z Utažské státní univerzity. Tito badatelé ve své studii zhodnotili možnosti biopaliva z mikrořas v celosvětovém měřítku. Za tím účelem dali dohromady velkorysý experimentální model založený na historických meteorologických datech více než 4000 míst po celém světě a na růstu maličkých fotosyntetických heterokontů rodu Nannochloropsis. Výsledky jsou povzbuzující. Mikrořasy, jako je Nannochloropsis, by prý mohly znatelně vylepšit produkci biopaliva v celé řadě zemí, aniž by to způsobilo pohromu na jejich pozemcích.

PNAS online 21. 5. 2014 

EVOLUCE PROTEINŮ

Strojem času do hlubin evoluce

Dnešní proteiny mají za sebou miliony let evoluce, které se ztratily do nenávratna. Jak odkrýt jejich minulost, když ještě nemáme stroj času?

Michael Harms s Josephem Thorntonem, oba z Oregonské a také z Chicagské univerzity, při pátrání po historii glukokortikoidního receptoru důmyslně spojili rekonstrukci původního pravěkého proteinu, řízenou evoluci ve zkumavce a biofyzikální analýzy fungování proteinů. Molekulárním strojem času tak odhalili fascinující příběh evoluce významného proteinu endokrinního systému, v němž vynikají dvě velice nepravděpodobné mutace, které nemají vliv na funkci receptoru. Kdyby k nim ale nedošlo, nestal by se receptor vnímavým k hormonu kortizolu, což je dnes to hlavní.

Nature online 15. 6. 2014

MOLEKULÁRNÍ GENETIKA

Jak CRISPR enzymy editují DNA?

Pozoruhodný systém editace genomu CRISPR/Cas si právě užívá popularitu plnými doušky. V molekulárních laboratořích ho bezmezně obdivují a vědci si ho osahávají ze všech stran.

Ralf Seidel z Vestfálské Vilémovy univerzity v Münsteru a z Technické univerzity v Drážďanech a jeho tým detailně pozorovali vlastní proces editace DNA, kdy se enzym váže k molekule DNA a mění její strukturu.

Vědci pomocí speciálně upravených mikroskopů pracovali s jednotlivými řetězci DNA v magnetickém poli a v přímém přenosu sledovali vznik klíčové struktury R-smyčky (R-loop). Tažení CRISPR/Cas světem pokračuje s nezmenšenou intenzitou.

PNAS online 22. 5. 2014

FYZIOLOGIE

Skrytěnky a kvantová koherence

Poslední dobou se o pozornost hlásí kvantová biologie, která hledá kvantové jevy v divočině obklopující úzkostlivě střežené laboratoře.

Paul Curmi z Univerzity Nového Jižního Walesu a jeho kolegové zkoumali roztomilé fotosyntetické bičíkovce skrytěnky, v jejichž světlosběrných systémech obvykle dochází ke kvantové koherenci. Její role ve fotosyntéze je ale stále nejasná, i když vědci předpokládají, že nějak zesiluje účinnost.

Curmi a spol. pomocí rentgenové krystalografie objevili skrytěnky, jimž jediná mutace v proteinu světlosběrného systému kvantovou koherenci prakticky vypne. Tím odborníci získali fantastický systém studia kvantových efektů v rybníku.

PNAS online 11. 6. 2014

CETOLOGIE

Sladkovodní sviňucha v nesnázích

V řece Jang-c’-ťiang žije geneticky unikátní populace sviňuchy Neophocaena asiaeorientalis asiaeorientalis, která možná je a možná není poddruhem sviňuchy hladkohřbeté (Neophocaena phocaenoides).

Sladkovodní kytovec a velká čínská řeka, to nemůže dělat dobrotu. Kvůli dramatickému poklesu počtu byly sviňuchy nedávno zařazeny mezi kriticky ohrožené druhy. Ding Wang z Hydrobiologického institutu Čínské akademie věd a jeho kolegové hlásí mezi lety 2006 a 2012 propad populace o více než polovinu. Sviňuchám z Modré řeky prakticky zvoní hrana, a proto Wang a spol. doporučují urychlené záchranné akce v místě výskytu i mimo něj.

Biological Conservation 172, 177–123, 2014

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné