Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Vědci a domorodci

aneb dvacet let v pralesích Nové Guineje
 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 258, 2014/5

Dva domovy a dvě pracoviště střídá tropický biolog a entomolog Vojtěch Novotný již téměř dvacet let. V zimě České Budějovice, v létě Papua-Nová Guinea. V rozhovoru líčí, jak se proměnila za tu dobu novoguinejská společnost, proslavená dříve hlavně lidožroutstvím a kmenovými válkami. Odhaduje, jakou naději na přežití má tamní tropický prales. Přibližuje, jak se provozuje věda na ostrově a jaké výsledky světu čeští biologové přinesli. Mimo jiné jednou větou vymazali z planety 25 milionů druhů hmyzu. A teď pracují na vysvětlení, proč i po této revizi přece jen v tropech pořád zůstává víc druhů hmyzu než v mírném pásu.

V jakém stavu byla novoguinejská společnost, když jste na ostrov poprvé vstoupil?

Papua-Nová Guinea (PNG) měla vždy pověst konce světa, poslední nepoznané země, kam je ještě možné se vypravit za dobrodružstvím. Přijel jsem tam poprvé v roce 1995, což bylo již období emailové, nikoli ale internetové. Českou optikou to tehdy byl dosti extravagantní podnik, veškeré informace jsem čerpal z tištěného průvodce Lonely Planet. V opačném směru byl přenos informace ještě obtížnější, Novoguinejci měli informace o okolním světě velmi zprostředkované. Oproti době předválečné už sice i v odlehlých vesnicích věděli, že svět pokračuje i za obzorem a zahrnuje i jiné národy a kontinenty, jak ale takový širší svět funguje, pro ně zůstávalo naprostou záhadou. Dnes si můžeme vyhledat na internetu cokoli – a činí tak nejen naši studenti před první cestou na ostrov, ale i Novoguinejci. I do odlehlých vesnic již dospěl mobilní telefon a s ním i facebook, Novogunejci se globalizovali.

Průměrný Novoguinejec toho ví dnes daleko více o okolním světě – kolik toho ví naopak průměrný Čech o Nové Guineji?

Civilizace ostrova Nová Guinea si až donedávna vystačily samy sobě, takže pro Novoguinejce je existence přídatných kontinentů vlastně jen zajímavým bonusem. Nová Guinea má naopak celosvětově jasně definovanou mediální roli, totiž ostrova bývalých lidožroutů se zajímavými domorodými tanci. Proto je také většina filmů z ní stále stejná, vše moderní se pečlivě ze záběrů vynechá, takže zbydou jen tance v maskách. Taneční tradice zůstávají sice dodnes živé, ale mají v moderním životě domorodců přesně vymezené role, podobně jako u nás třeba vánoční zvyky. Představte si, že by do Čech jezdili zahraniční dokumentaristé a rok co rok natáčeli výhradně, jak si Češi kupují kapry z kádí a zdobí vánoční stromek. 

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...