Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Co je šeptem aneb Nejen lidé si šuškají

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 305, 2014/5

Podle jedné z teorií se šeptání v lidské společnosti vyvinulo jako efektivní strategie proti nežádoucímu odposlouchávání. V loňském roce přinesla studie Rachel Morrisonové a Diany Reissové z Univerzity v New Yorku první zjištění o používání šeptání u primátů. Původním záměrem vědeckého týmu bylo zkoumat antipredační chování (mobbing) a s ním spojené hlasité varovné vokalizace u tamarínů pinčích (Saguinus oedipus) v zoo v Central Parku. Úhlavního nepřítele rodinky tamarínů představoval zaměstnanec, který byl přítomen u odchytů zvířat a veterinárních zákroků. Oproti očekávanému zastrašování a hlasitým poplašným vokalizacím po vstupu neoblíbené osoby do ubikace se ale tamaríni chovali tiše a ostražitě. Analýzy audio nahrávek ukázaly, že jedinci spolu nepřestali komunikovat, ale v přítomnosti hrozby použili vokalizace téměř neslyšitelné pro lidské ucho. Podobné chování bylo doloženo u několika druhů zvířat (sysel Richardsonův, netopýr velký, střízlíkovec novozélandský) v různých kontextech. Tamaríni, na rozdíl od těchto druhů, u kterých se tiché signály vyznačují odlišnou strukturou, použili jejich běžný typ vokalizace (chirp, whistle), ale o nižší amplitudě. Výsledky tak podporují teorii „spikleneckého šeptání“ Krebse a Dawkinse, zformulovanou již v roce 1984, která popisuje evoluci a užití signálů s nízkou amplitudou u sociálních druhů. Tamaríni tak přinesli důkaz konvergence využití této komunikační strategie u lidí a primátů. K objasnění funkce této komunikace by ale bylo třeba ještě více dat. Podle autorek je pravděpodobné, že tamaríni takto vyhodnocovali velikost potenciálního nebezpečí a „domlouvali se na další akci“. Zjištění, že si tamaríni šeptají, navíc ze stejného důvodu jako lidé, bylo překvapením nejen pro výzkumný tým, ale jistě i pro nebohého zaměstnance. Fenomén šeptání může být ve skutečnosti mezi primáty rozšířenější, než jsme předpokládali. Tamaríni byli zatím jediní, kteří byli chyceni při činu. (Zoo Biology, doi: 10.1002/zoo.21099)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michaela Másílková

 

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné