Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Co je šeptem aneb Nejen lidé si šuškají

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 305, 2014/5

Podle jedné z teorií se šeptání v lidské společnosti vyvinulo jako efektivní strategie proti nežádoucímu odposlouchávání. V loňském roce přinesla studie Rachel Morrisonové a Diany Reissové z Univerzity v New Yorku první zjištění o používání šeptání u primátů. Původním záměrem vědeckého týmu bylo zkoumat antipredační chování (mobbing) a s ním spojené hlasité varovné vokalizace u tamarínů pinčích (Saguinus oedipus) v zoo v Central Parku. Úhlavního nepřítele rodinky tamarínů představoval zaměstnanec, který byl přítomen u odchytů zvířat a veterinárních zákroků. Oproti očekávanému zastrašování a hlasitým poplašným vokalizacím po vstupu neoblíbené osoby do ubikace se ale tamaríni chovali tiše a ostražitě. Analýzy audio nahrávek ukázaly, že jedinci spolu nepřestali komunikovat, ale v přítomnosti hrozby použili vokalizace téměř neslyšitelné pro lidské ucho. Podobné chování bylo doloženo u několika druhů zvířat (sysel Richardsonův, netopýr velký, střízlíkovec novozélandský) v různých kontextech. Tamaríni, na rozdíl od těchto druhů, u kterých se tiché signály vyznačují odlišnou strukturou, použili jejich běžný typ vokalizace (chirp, whistle), ale o nižší amplitudě. Výsledky tak podporují teorii „spikleneckého šeptání“ Krebse a Dawkinse, zformulovanou již v roce 1984, která popisuje evoluci a užití signálů s nízkou amplitudou u sociálních druhů. Tamaríni tak přinesli důkaz konvergence využití této komunikační strategie u lidí a primátů. K objasnění funkce této komunikace by ale bylo třeba ještě více dat. Podle autorek je pravděpodobné, že tamaríni takto vyhodnocovali velikost potenciálního nebezpečí a „domlouvali se na další akci“. Zjištění, že si tamaríni šeptají, navíc ze stejného důvodu jako lidé, bylo překvapením nejen pro výzkumný tým, ale jistě i pro nebohého zaměstnance. Fenomén šeptání může být ve skutečnosti mezi primáty rozšířenější, než jsme předpokládali. Tamaríni byli zatím jediní, kteří byli chyceni při činu. (Zoo Biology, doi: 10.1002/zoo.21099)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michaela Másílková

 

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné