Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 301, 2014/5

EKOLOGIE

Sloni afričtí volají „pozor lidi“

Pastevci kmene Samburu v severní Keni soutěží o vodu s místními slony. Nedávno se ukázalo, že se sloni před nimi varují speciálním poplašným voláním.

Zjistili to vědci z Oxfordské univerzity a z organizací Save the Elephants a Disney’s Animal Kingdom, když slonům pouštěli nahrávky hlasů Samburů. Sloni okamžitě zpozorněli a pak s hlubokým bručením utíkali pryč. Když pak vědci tohle bručení přehráli dalším slonů, jejich reakce byla podobná. Podle všeho mají se Sambury své zkušenosti. Podobným zvukem se sloni varují před rozdivočelými včelami. Lidskému uchu znějí oba zvuky stejně, liší se ale v infrazvukové části, kterou už neslyšíme.

PLoS ONE 9, e89403, 2014

BOTANIKA

Je rostlinám vlastní komplexní chování?

Podle rostlinných fyziologů ano. Poslední dobou o tom objevují řadu dokladů. Nejnovějším adeptem na komplexní chování rostlin se stal důvěrně známý dřišťál (Berberis vulgaris).

Katrin Meyerová z německého Helmholtzova centra pro environmentální výzkum (UFZ) a její kolegové došli k závěru, že dřišťál dovede velmi lstivě zničit vlastní semena, aby zabránil infekci parazitickými vrtulemi. Zdá se, že dovede zhodnotit souvislosti a předpovědět budoucí riziko infekce parazity.

Jak to dřišťály dělají? To zatím není jasné, pokud ovšem nejde jen o přehnanou interpretaci zajímavých dat. Rostliny bychom ale každopádně neměli podceňovat.

American Naturalist 183, 376–383, 2014

VIROLOGIE

Nový největší virus vzkříšen z permafrostu

Až jednou někdo sepíše pohnutou historii biologie počátku 21. století, stoprocentně nevynechá napínavé objevy gigantických virů. Nové viry ze skupiny velkých nukleocytoplazmatických DNA virů jsou stále podivnější… a větší.

Tým slavných lovců gigantických virů Jeana-Michela Claverieho a Chantal Abergelové se inspiroval vzkříšením silenky Silene stenophylla z 30 tisíc let starého sibiřského permafrostu a v podobném materiálu si políčil na viry živou návnadu. Sázka jim vyšla a v nastražených akantamébách doopravdy objevili nový rekordní virus Pithovirus sibericum.

Noví vládci virů měří kolem 1,5 mikronu, ale ve velikosti genomu jsou o dost skromnější než z trůnu sesazené pandoraviry. Těm se podobají tvarem, ale sekvencí genomu moc ne. Co najdeme příště?

PNAS online 26. 2. 2014

PALEONTOLOGIE

Největší vymírání historie trvalo 60 tisíc let

Masové vymírání na konci permu bylo tak strašlivé, že každý přeživší taxon zaslouží medaili. Události, k nimž došlo před 250 miliony let, nepřestávají fascinovat. K jejich pochopení je ovšem nezbytné vyčíst z fosilního záznamu, jak dlouho vlastně masové vymírání trvalo.

Seth Burgess z MIT a jeho kolegové použili systém uran–olovo (U–Pb) k radiometrickému datování zirkonu z vrstev vulkanického popela od čínského Mej-šanu a tvrdí, že v permu se masově vymíralo v průběhu pouhých 60 tisíc let, pravda, s možnou odchylkou 48 tisíc let.

To ukazuje na nějaký intenzivní proces, který relativně svižně dotlačil pozemský život až na pokraj zániku. Viníkem by tak mohlo být kataklyzmatické vyvření sibiřských trapů, které je ostatně v podezření již dlouho.

PNAS online 10. 2. 2014

MIKROBIOLOGIE

Nový metanogen z tajícího permafrostu

Tající permafrost bývá vnímán jako hrozba globálnímu klimatu. Proto jsou mikroorganismy, které se podílejí na vysvobozování půdy z náruče věčného ledu, poslední dobou pod drobnohledem.

Rhiannon Mondavová z Queenslandské univerzity a její početní kolegové přišli na nové metanogenní archaeum Methanoflorens stordalenmirensis, které je podle nich zodpovědné za většinu metanu vytvořeného v tajícím permafrostu studované oblasti severního Švédska. Často prý mezi mikroby roztávajícího permafrostu zcela převládá.

Mondavová a spol. podezřívají metanoflorense, že je klíčovým hráčem v uvolňování metanu při globálním oteplování. Budeme práškovat permafrost antibiotiky?

Nature Communications 5, 3212, 2014

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...