Vakoústoč jemnožravý

Roztoči čeledi Nematalycidae mají neobvyklý červovitý tvar těla. Jsou asi 12krát delší než širocí a ještě k tomu natahovací. Epidermis je tenká, na ní ležící kutikula je složena jakoby z mnoha kroužků plochých korálků navlečených na gumičce. Tělo se natahuje a smršťuje kombinací hydraulického tlaku a pod pokožkou ležící vrstvy svalů. Dospělé samičky dosahují délky 600 mikrometrů, a tak mohou prolézat velmi úzkými škvírami v půdě. Samci neexistují, celá skupina je výhradně partenogenetická.

Nový druh a rod červovitých roztočů byl nalezen plavením obyčejné jílovitohlinité a také písčitohlinité půdy z prérie a z kaštanové plantáže na předměstí Franklinu v Ohiu. Vzorky byly odebrány ze čtyřiceticentimetrové hloubky. Jeho jméno Osperalycus tenerphagus poukazuje na měkkou vakovitou (pera) ústní (os) dutinu, kterou jemně, citlivě (tener) přijímají potravu (phagus). Roztoči sbírají v půdě drobné mikroorganismy.

I ostatní rody podivné čeledi niťovitých roztočů mají po jednom známém druhu. Nematalycus byl nalezen v podzemní vodě na pobřeží Alžírska, Cunliffea v půdě na pastvině v USA a později v písku v Německu. Gordialycus byl popsán z jemného písku v jižní Francii, ale později byl nalezen po celém světě, včetně např. Nové Kaledonie, nám nejblíže v Maďarsku. Psammolycus byl popsán z písčité půdy v Brazílii. Citlivým plavením a mikroskopováním půdních vzorků by mohli být niťovití roztoči nalezeni leckde po světě a možná by se našel i další nový druh. (Journal of Natural History, 2014; DOI: 10.1080/00222933.2013.859318)