Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Vakoústoč jemnožravý

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 244, 2014/4

Roztoči čeledi Nematalycidae mají neobvyklý červovitý tvar těla. Jsou asi 12krát delší než širocí a ještě k tomu natahovací. Epidermis je tenká, na ní ležící kutikula je složena jakoby z mnoha kroužků plochých korálků navlečených na gumičce. Tělo se natahuje a smršťuje kombinací hydraulického tlaku a pod pokožkou ležící vrstvy svalů. Dospělé samičky dosahují délky 600 mikrometrů, a tak mohou prolézat velmi úzkými škvírami v půdě. Samci neexistují, celá skupina je výhradně partenogenetická.

Nový druh a rod červovitých roztočů byl nalezen plavením obyčejné jílovitohlinité a také písčitohlinité půdy z prérie a z kaštanové plantáže na předměstí Franklinu v Ohiu. Vzorky byly odebrány ze čtyřiceticentimetrové hloubky. Jeho jméno Osperalycus tenerphagus poukazuje na měkkou vakovitou (pera) ústní (os) dutinu, kterou jemně, citlivě (tener) přijímají potravu (phagus). Roztoči sbírají v půdě drobné mikroorganismy.

I ostatní rody podivné čeledi niťovitých roztočů mají po jednom známém druhu. Nematalycus byl nalezen v podzemní vodě na pobřeží Alžírska, Cunliffea v půdě na pastvině v USA a později v písku v Německu. Gordialycus byl popsán z jemného písku v jižní Francii, ale později byl nalezen po celém světě, včetně např. Nové Kaledonie, nám nejblíže v Maďarsku. Psammolycus byl popsán z písčité půdy v Brazílii. Citlivým plavením a mikroskopováním půdních vzorků by mohli být niťovití roztoči nalezeni leckde po světě a možná by se našel i další nový druh. (Journal of Natural History, 2014; DOI: 10.1080/00222933.2013.859318)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné