Svět patří sociálnímu hmyzu

Fascinující, prostě fascinující! Jinak tento text začít nemohu. Sociální hmyz má tolik podob a schopností, že mu snad ani jiný přídomek dát nejde. Vždyť jaké další organismy dokáží být tak organizované, měnit okolní prostředí nebo stavět monumentální stavby viditelné i z vesmíru? Že snad člověk? Nebuďte opovážliví. Sociální hmyz je starší a je ho mnohem více.

Pod pojmem sociální hmyz mám samozřejmě na mysli především včely, vosy, mravence a termity, a měl bych tedy používat přesnější termín eusociální hmyz. Jako eusociální můžeme označit takový druh, který splňuje následující tři podmínky: jedinci v kolonii spolupracují na výchově potomků a ochraně hnízda, kolonie se skládá z reprodukčních a nepohlavních (pracujících) jedinců a z alespoň dvou generací jedinců. Takovéto společenství pak funguje jako jedna samostatná jednotka a jeho plynulý chod je občas velmi složitý. I když se reprodukčním jedincům někdy říká královny (a u termitů také králové), nejsou řídicími jednotkami společenství. Nenajdeme zde ani vedoucí odborů z řad dělníků. Celý systém je řízen na principu samoregulace. Chybí-li nějaká pracovní kohorta, například vojáci nebo snad dokonce reprodukční jedinci, chybí také jejich feromon, a tak všichni ostatní vědí, že je potřeba vychovat jedince nové.