Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Svět patří sociálnímu hmyzu

Jan Žďárek: Hmyzí rodiny a hmyzí státyAcademia, Praha 2013, 584 stran, ISBN 978-80-200-2225-7
 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 230, 2014/4

Fascinující, prostě fascinující! Jinak tento text začít nemohu. Sociální hmyz má tolik podob a schopností, že mu snad ani jiný přídomek dát nejde. Vždyť jaké další organismy dokáží být tak organizované, měnit okolní prostředí nebo stavět monumentální stavby viditelné i z vesmíru? Že snad člověk? Nebuďte opovážliví. Sociální hmyz je starší a je ho mnohem více.

Pod pojmem sociální hmyz mám samozřejmě na mysli především včely, vosy, mravence a termity, a měl bych tedy používat přesnější termín eusociální hmyz. Jako eusociální můžeme označit takový druh, který splňuje následující tři podmínky: jedinci v kolonii spolupracují na výchově potomků a ochraně hnízda, kolonie se skládá z reprodukčních a nepohlavních (pracujících) jedinců a z alespoň dvou generací jedinců. Takovéto společenství pak funguje jako jedna samostatná jednotka a jeho plynulý chod je občas velmi složitý. I když se reprodukčním jedincům někdy říká královny (a u termitů také králové), nejsou řídicími jednotkami společenství. Nenajdeme zde ani vedoucí odborů z řad dělníků. Celý systém je řízen na principu samoregulace. Chybí-li nějaká pracovní kohorta, například vojáci nebo snad dokonce reprodukční jedinci, chybí také jejich feromon, a tak všichni ostatní vědí, že je potřeba vychovat jedince nové.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jakub Straka

Mgr. Jakub Straka, Ph.D. (*1981) je asistentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie se zabývá zejména fylogenezí včel, evolucí sociálního a kukaččího chování a koevolucí včel s jejich parazity.

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné