Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Frederic Sanger (1918–2013) – skromný chemik, který změnil svět biologie

Ad Vesmír 93, 116, 2014/2
 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 193, 2014/4

S potěšením jsem přijal článek vyzdvihující význam F. Sangera pro rozvoj biologických věd. Jsem rád, že autor zmínil i mimořádnou osobní skromnost tohoto velikána vědy, dvojnásobného laureáta Nobelovy ceny. Jak uvádí autor, odmítl povýšení do rytířského stavu. Učinil tak údajně proto, že se nechtěl odlišovat od ostatních lidí. Jeho slova prý byla: A knighthood makes you different, doesn’t it, and I don’t want to be different. Vzpomínám, že když kdysi v 70. letech byla ohlášena návštěva sestry britské královny princezny Margarety v Laboratory of Molecular Biology, Medical Research Council v Cambridgi, Fred Sanger si vzal dovolenou s tím, že s touto osobou si nemá co říct. Zdvořilostní protokol ponechal výhradně na řediteli Maxi Perutzovi. Na britskou korunu však asi nějak zásadně nezanevřel, v roce 1986 přijal „Order of Merit“, udělovaný panovnicí v omezeném počtu 24 řádů pro žijící osoby. Mimochodem, držitelem stejného řádu je zatím žijící Aaron Klug, objevitel krystalografické elektronové mikroskopie, Sangerův kolega a někdejší ředitel stejného pracoviště, který však rytířský stav přijal.

K článku mám jedinou výhradu, a to že autor uvádí poněkud zavádějící informaci, že po stanovení nukleotidové sekvence prvního genomu bakteriofágu ψX174 (5386 nukleotidů) dalším přečteným genomem byla až genetická informace bakterie Haemophilus influenzae o celkové velikosti něco málo přes 1,8 Mb, publikovaná v roce 1995. Analýza genomu H. influenzae byla skutečně důležitým mezníkem a skokem v rámci genomiky. Umožnilo ji masivní nasazení sekvenační techniky s využitím fluorescence a automatického čtení gelů, ale především nový počítačový program, který umožnil efektivnější seřazení dílčích sekvencí. Nicméně mezi Sangerovým genomem bakteriofágu ψX174 a zmíněným genomem první bakterie byla celá řada analyzovaných genomů jak ze Sangerovy laboratoře, tak i z laboratoří jiných: Genom lidské mitochondrie (16 569 bp, rok 1981), genom bovinní mitochondrie (16 338 bp, rok 1982), genom bakteriofágu λ (48 502 bp, rok 1982), virus Epsteina-Barrové (172 282 bp, rok 1984), genom lidského cytomegaloviru (229 354 bp, rok 1990), abych uvedl jen Sangerovu laboratoř, byť později vedenou B. G. Barrellem. Dokonce první kompletní nukleotidová sekvence zjištěná v Praze a týkající se bakteriofágu ψ29 je z roku 1986 (19 285 bp, autoři Čestmír Vlček a Václav Pačes, Gene 46, 215-25, 1986). Tedy i období mezi lety 1978 a 1995 je vyplněno četnými výsledky studia genomů řady organismů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Radim Černý

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné