Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Život si najde cestu všude

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 130, 2014/3

Grandiózní expedice výzkumné lodi Tara po světových mořích započala v září 2009 ve francouzském přístavu Lorient. V říjnu plachetnice přistála v Barceloně a novináři, mezi nimiž jsem měla příležitost být, byli pozváni na palubu i do podpalubí. Organizátoři jim představili svůj velkolepý projekt: zmapujeme všechna moře a neviditelný život v nich. Loni vyrazila Tara na další část expedice, cestu kolem severního pólu. A na palubu znovu vstoupil Čech – tentokrát už jako opravdový účastník výpravy. Molekulární biolog Julius Lukeš v rozhovoru vypráví o smyslu expedice, nečekaných objevech pod hladinou, ale také o koupeli v ledovém moři a podivuhodném světě, který měl možnost poznat a zažít.

Jak se dostane český parazitolog na tak významnou expedici?

Naše laboratoř v Parazitologickém ústavu AV ČR se dlouhodobě zabývá studiem trypanozom a příbuzných bičíkovců. O projektu Tara Oceans jsem věděl od začátku. Měl jsem zájem podílet se na analýze sbíraných prvoků a organizátoři s naší účastí souhlasili. Navíc se nedávno z výborné laboratoře v Kanadě vrátil kolega Aleš Horák a tématu mořských prvoků se na ústavu ujal. Začal analýzou vzorků nasbíraných při expedici v letech 2009 až 2012, což je podporováno penězi z evropského projektu Modbiolin. O mé osobní účasti na právě skončené expedici Tara Oceans Polar Circle, během níž loď za osm měsíců obeplula severní pól, rozhodlo štěstí. Francouzská kolegyně při návštěvě jedné místní hospůdky v Českých Budějovicích zmínila, že jeden z vědců, kteří mají v říjnu nastoupit na loď, se právě stal čerstvým otcem a že mu termín výpravy nemusí přijít úplně vhod. Na srpnové konferenci ve Vancouveru jsem se nabídl, že to za něj rád „vezmu“ a on souhlasil. Na Taře dosud strávil již několik měsíců a díky jeho členství ve vědeckém vedení expedice jistě nebyly poslední. Jsem mu nesmírně vděčný za příležitost, kterou jsem takto dostal.

Připomenu ambiciózní cíl expedice Tara Oceans: Kompletně zmapovat veškerý mořský život ve všech mořích.

Přesněji veškerý mikroskopický život. Naprostá většina lidí si při představě moře vybaví delfíny, velryby, žraloky či z konzumačního hlediska zajímavé tuňáky nebo sardinky, ale tím obecná znalost často končí. Jenže tito živočichové představují pouhý vrchol pyramidy, který vlastně životem v oceánech hýbe poměrně málo. Vyhubení určitého druhu velryby by bylo tragickou ztrátou úžasného zvířete, ale pro ekosystém by to katastrofa nebyla. Neviditelní prvoci či bakterie jsou totiž pro fungování mořského ekosystému důležitější než všichni velcí savci dohromady.

A o tomto světě mikroorganismů jsme donedávna nevěděli?

Ačkoliv známe perfektně většinu souše, o obrovských mořských oblastech jsme měli jen minimum informací. Z oblastí Pacifiku o rozloze statisíců čtverečních kilometrů nebyly k dispozici prakticky žádné údaje. Občas tam zajeli američtí oceánografové, nasbírali různými metodami a v různém čase pár vzorků, navíc většinou jen z hladiny. Ale ze satelitních snímků bylo jasně vidět, že se v oceánech dějí podivuhodné věci. Náhle se v nich objeví obří oblaka života velikosti povodí Amazonky, která produkují kyslík a pohlcují oxid uhličitý, a pak zase stejně náhle zmizí. Nikdo neví, kdy a kde se tyto exploze planktonu zrodí a proč tak náhle zaniknou, ale je jasné, že jsou pro život na zeměkouli stejně zásadní jako všechny tropické lesy dohromady. Jde o milióny tun živé hmoty, o níž nevíme téměř nic.

Jak se vlastně zrodila ona odvážná myšlenka zmapovat život všech moří?

Tara má zajímavou historii. Byla postavena pro slavného námořníka jménem sir Peter Blake, který nejen že vyhrával všechny možné světové jachtařské závody, ale také měl na srdci ochranu oceánů. Však mu za tyto aktivity byl udělen šlechtický titul. Takový novozélandský Jacques Cousteau. V roce 2001, během výpravy, která sledovala změny životního prostředí na Amazonce, jej bohužel zavraždili říční piráti. Po jeho smrti byla loď na prodej. Rozhodl se ji koupit bohatý francouzský podnikatel Etienne Bourgois. Ten se spojil s Erikem Karsentim, francouzským vědcem, který pracuje skoro celý život v Evropské molekulárně biologické laboratoři (EMBL) v Heidelbergu. V té době se tento charismatický muž blížil důchodu a říkal si, že chce ještě něco dokázat. Vymyslel tedy mezinárodní expedici, přemluvil Bourgoise, aby půjčil zdarma loď, sehnal tým lidí, přesvědčil francouzskou vládu, aby jej podpořila, získal příspěvek od monackého prince a mnoha dalších soukromých mecenášů, něco zaplatila EMBL, nakoupily se přístroje a vůbec se mu podařilo nadchnout spoustu lidí. Úžasný člověk.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné