Spekulace, nebo realita?

Lidé, potažmo lidstvo, se mohou rozdělovat podle nejrůznějších kritérií. Jedno kritérium je, jestli někdo – pokud o tom vůbec přemýšlí – patří mezi „materialisty“, nebo mezi „idealisty“. Materialisté mj. tvrdí, že jediné, co v pozorovatelném vesmíru existuje, je hmota (a energie), která je buď věčná, nebo vznikla sama od sebe, popřípadě jakýmsi „sítem“, odfiltrováním jediných možných stavů a parametrů našeho vesmíru. Vznik a vývoj života proběhl údajně spontánně za vhodných fyzikálních a chemických podmínek, možná opakovaně, nebo byl na Zemi importován zvenčí. Pokud vím, hypotéza permanentní existence hmoty a energie byla v podstatě popřena extrapolovaným okamžikem „velkého třesku“ před 13,8 miliardy let. A také spontánní abiogeneze je zatím plně vyvratitelná. V 18. a 19. století to byli Lazzaro Spallanzani a Louis Pasteur, kteří v podstatě alchymistickým způsobem marně čekali na „zázračný“ moment zrození života z hadrů či v sterilním bujónu v pověstných křivulích s vatičkou v hrdle. Dnešní sofistikované chemo-, bio- a další technologie, vymýšlené chytrými vědci alias inteligentními designéry v laboratořích, také nevedou ke „spontánnímu“ vzniku informačně hodnotných katalytických proteinů, umožňujících syntézu součástí DNA a nakonec samotné DNA, ani nejprve DNA-programu pro syntézu proteinů, respektive RNA (nepotřebující ribozomy ani ribozymy ve „světě RNA“), schopných zaručit život umělé „buňky“ a její reprodukci. To se nepodařilo. Zatím, jak tvrdí chemičtí a biologičtí evolucionisté.

Druhá představa je idealistická, dnes nejčastěji označovaná jako hypotéza inteligentního designéra (ID). Předpokládá (ale zatím nevyslovuje) testovatelnou hypotézu, že vývoj našeho pozorovatelného vesmíru probíhá nejen podle přírodních zákonů, umožňujících jeho jistou předvídatelnost v čase (vývoj kuřete ve vajíčku, vývoj života hvězd nebo i cílené ovlivnění náhodnosti těchto procesů), ale vykazuje znaky záměru a účelnosti. Dokonce i mutace mohou být někdy označeny jako plánované, chcete-li účelné, např. u bakterií nebo tumorů, kdy se novotvary rozjíždějí potlačením supresorů a aktivací proto-onkogenů v důsledku mutací (PMID: 22522932, PMID: 15286780).