Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Spekulace, nebo realita?

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 120, 2014/2

Lidé, potažmo lidstvo, se mohou rozdělovat podle nejrůznějších kritérií. Jedno kritérium je, jestli někdo – pokud o tom vůbec přemýšlí – patří mezi „materialisty“, nebo mezi „idealisty“. Materialisté mj. tvrdí, že jediné, co v pozorovatelném vesmíru existuje, je hmota (a energie), která je buď věčná, nebo vznikla sama od sebe, popřípadě jakýmsi „sítem“, odfiltrováním jediných možných stavů a parametrů našeho vesmíru. Vznik a vývoj života proběhl údajně spontánně za vhodných fyzikálních a chemických podmínek, možná opakovaně, nebo byl na Zemi importován zvenčí. Pokud vím, hypotéza permanentní existence hmoty a energie byla v podstatě popřena extrapolovaným okamžikem „velkého třesku“ před 13,8 miliardy let. A také spontánní abiogeneze je zatím plně vyvratitelná. V 18. a 19. století to byli Lazzaro Spallanzani a Louis Pasteur, kteří v podstatě alchymistickým způsobem marně čekali na „zázračný“ moment zrození života z hadrů či v sterilním bujónu v pověstných křivulích s vatičkou v hrdle. Dnešní sofistikované chemo-, bio- a další technologie, vymýšlené chytrými vědci alias inteligentními designéry v laboratořích, také nevedou ke „spontánnímu“ vzniku informačně hodnotných katalytických proteinů, umožňujících syntézu součástí DNA a nakonec samotné DNA, ani nejprve DNA-programu pro syntézu proteinů, respektive RNA (nepotřebující ribozomy ani ribozymy ve „světě RNA“), schopných zaručit život umělé „buňky“ a její reprodukci. To se nepodařilo. Zatím, jak tvrdí chemičtí a biologičtí evolucionisté.

Druhá představa je idealistická, dnes nejčastěji označovaná jako hypotéza inteligentního designéra (ID). Předpokládá (ale zatím nevyslovuje) testovatelnou hypotézu, že vývoj našeho pozorovatelného vesmíru probíhá nejen podle přírodních zákonů, umožňujících jeho jistou předvídatelnost v čase (vývoj kuřete ve vajíčku, vývoj života hvězd nebo i cílené ovlivnění náhodnosti těchto procesů), ale vykazuje znaky záměru a účelnosti. Dokonce i mutace mohou být někdy označeny jako plánované, chcete-li účelné, např. u bakterií nebo tumorů, kdy se novotvary rozjíždějí potlačením supresorů a aktivací proto-onkogenů v důsledku mutací (PMID: 22522932, PMID: 15286780).

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné