Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Spekulace, nebo realita?

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 120, 2014/2

Lidé, potažmo lidstvo, se mohou rozdělovat podle nejrůznějších kritérií. Jedno kritérium je, jestli někdo – pokud o tom vůbec přemýšlí – patří mezi „materialisty“, nebo mezi „idealisty“. Materialisté mj. tvrdí, že jediné, co v pozorovatelném vesmíru existuje, je hmota (a energie), která je buď věčná, nebo vznikla sama od sebe, popřípadě jakýmsi „sítem“, odfiltrováním jediných možných stavů a parametrů našeho vesmíru. Vznik a vývoj života proběhl údajně spontánně za vhodných fyzikálních a chemických podmínek, možná opakovaně, nebo byl na Zemi importován zvenčí. Pokud vím, hypotéza permanentní existence hmoty a energie byla v podstatě popřena extrapolovaným okamžikem „velkého třesku“ před 13,8 miliardy let. A také spontánní abiogeneze je zatím plně vyvratitelná. V 18. a 19. století to byli Lazzaro Spallanzani a Louis Pasteur, kteří v podstatě alchymistickým způsobem marně čekali na „zázračný“ moment zrození života z hadrů či v sterilním bujónu v pověstných křivulích s vatičkou v hrdle. Dnešní sofistikované chemo-, bio- a další technologie, vymýšlené chytrými vědci alias inteligentními designéry v laboratořích, také nevedou ke „spontánnímu“ vzniku informačně hodnotných katalytických proteinů, umožňujících syntézu součástí DNA a nakonec samotné DNA, ani nejprve DNA-programu pro syntézu proteinů, respektive RNA (nepotřebující ribozomy ani ribozymy ve „světě RNA“), schopných zaručit život umělé „buňky“ a její reprodukci. To se nepodařilo. Zatím, jak tvrdí chemičtí a biologičtí evolucionisté.

Druhá představa je idealistická, dnes nejčastěji označovaná jako hypotéza inteligentního designéra (ID). Předpokládá (ale zatím nevyslovuje) testovatelnou hypotézu, že vývoj našeho pozorovatelného vesmíru probíhá nejen podle přírodních zákonů, umožňujících jeho jistou předvídatelnost v čase (vývoj kuřete ve vajíčku, vývoj života hvězd nebo i cílené ovlivnění náhodnosti těchto procesů), ale vykazuje znaky záměru a účelnosti. Dokonce i mutace mohou být někdy označeny jako plánované, chcete-li účelné, např. u bakterií nebo tumorů, kdy se novotvary rozjíždějí potlačením supresorů a aktivací proto-onkogenů v důsledku mutací (PMID: 22522932, PMID: 15286780).

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné