Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Hrabatka drsná

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 607, 2014/11

Hrabatka drsná (Pyxicephalus adspersus) je velká africká žába z čeledi skokanovitých (Ranidae), ale pro svou velikost a zavalitost vypadá spíše jako ropucha. Patří mezi největší žáby světa a svou velikostí ji překoná jen žába zvaná veleskokan goliáší (Conraua goliath). Samec hrabatky dorůstá délky těla až 25 cm s váhou až 1,5 kg, samice jsou zhruba poloviční (J. Exp. Zool. 264, 130, 1992). Dalším charakteristickým znakem je neforemné zavalité tělo a krátké a silné nohy. Má velkou hlavu s nápadně širokou tlamou. Mladí jedinci jsou jasně zelení se světlým proužkem uprostřed zad. V dospělosti středový pruh mizí a záda dostávají olivový odstín. Břicho je žlutobílé. Hrabatka je pravděpodobně jedovatá, ale v některých oblastech na jihu Afriky je pojídána domorodci a platí za delikatesu. Žije v africké savaně povětšinu života zahrabána pod zemí a ven vylézá jen při velkých deštích. V té době je zcela pokryta hnědým bahnem a připomíná neforemnou blátivou hroudu. Období sucha překonává pod zemí, kde se ukrývá v kokonu (Physiol. Zoology 54, 203, 1981). Živí se hmyzem a jinými bezobratlými živočichy.

Během období rozmnožování naroste samci v dolní čelisti pár nepravých zubů, které používá při bojích o teritorium. Dokáže citelně kousnout nejen svého soka, s kterým svádí boj o samičku, ale i člověka. Po spáření klade samice až 4000 vajíček. Vajíčka a pulce v kalužích hlídá samec. Protože mělké kaluže, v kterých žáby žijí, v letních vedrech vysychají, má hrabatka velmi rychlý larvální vývoj. Pulci se líhnou už za 20 hodin a během 18 dnů prodělají celou metamorfózu (Zoomorphology 119, 23, 1999). Pokud kaluž rychle vysychá a pulcům hrozí záhuba, samec hrabatky dělá vše pro to, aby své potomstvo zachránil. S obrovským nasazením jim vyhrabává cestu do okolních vodních nádrží, aby se tam mohli dále vyvíjet. Africká subsaharská savana je ale neúprosná a kaluže často vyschnou dříve, než stačí žáby dokončit svou přeměnu z pulce na dospělého jedince.

Z genetického hlediska je hrabatka drsná pozoruhodná velkou diferencovaností ZZ/ZW pohlavních chromozomů a mimořádně malou velikostí genomu. (J. Genomics 2, 68, 2014).

Chcete-li vidět živou hrabatku na vlastní oči, nemusíte jezdit do Afriky. Stačí navštívit plzeňskou zoologickou zahradu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...