Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Hrabatka drsná

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 607, 2014/11

Hrabatka drsná (Pyxicephalus adspersus) je velká africká žába z čeledi skokanovitých (Ranidae), ale pro svou velikost a zavalitost vypadá spíše jako ropucha. Patří mezi největší žáby světa a svou velikostí ji překoná jen žába zvaná veleskokan goliáší (Conraua goliath). Samec hrabatky dorůstá délky těla až 25 cm s váhou až 1,5 kg, samice jsou zhruba poloviční (J. Exp. Zool. 264, 130, 1992). Dalším charakteristickým znakem je neforemné zavalité tělo a krátké a silné nohy. Má velkou hlavu s nápadně širokou tlamou. Mladí jedinci jsou jasně zelení se světlým proužkem uprostřed zad. V dospělosti středový pruh mizí a záda dostávají olivový odstín. Břicho je žlutobílé. Hrabatka je pravděpodobně jedovatá, ale v některých oblastech na jihu Afriky je pojídána domorodci a platí za delikatesu. Žije v africké savaně povětšinu života zahrabána pod zemí a ven vylézá jen při velkých deštích. V té době je zcela pokryta hnědým bahnem a připomíná neforemnou blátivou hroudu. Období sucha překonává pod zemí, kde se ukrývá v kokonu (Physiol. Zoology 54, 203, 1981). Živí se hmyzem a jinými bezobratlými živočichy.

Během období rozmnožování naroste samci v dolní čelisti pár nepravých zubů, které používá při bojích o teritorium. Dokáže citelně kousnout nejen svého soka, s kterým svádí boj o samičku, ale i člověka. Po spáření klade samice až 4000 vajíček. Vajíčka a pulce v kalužích hlídá samec. Protože mělké kaluže, v kterých žáby žijí, v letních vedrech vysychají, má hrabatka velmi rychlý larvální vývoj. Pulci se líhnou už za 20 hodin a během 18 dnů prodělají celou metamorfózu (Zoomorphology 119, 23, 1999). Pokud kaluž rychle vysychá a pulcům hrozí záhuba, samec hrabatky dělá vše pro to, aby své potomstvo zachránil. S obrovským nasazením jim vyhrabává cestu do okolních vodních nádrží, aby se tam mohli dále vyvíjet. Africká subsaharská savana je ale neúprosná a kaluže často vyschnou dříve, než stačí žáby dokončit svou přeměnu z pulce na dospělého jedince.

Z genetického hlediska je hrabatka drsná pozoruhodná velkou diferencovaností ZZ/ZW pohlavních chromozomů a mimořádně malou velikostí genomu. (J. Genomics 2, 68, 2014).

Chcete-li vidět živou hrabatku na vlastní oči, nemusíte jezdit do Afriky. Stačí navštívit plzeňskou zoologickou zahradu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...