BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

PALEOGENETIKA

Starobylé genomy vyjevily tři původní populace Evropanů

Velkorysý tým badatelů, který vedl Johannes Krause z Univerzity v Tübingenu a další paleogenetické celebrity, přečetl genomy devíti lovců sběračů z Německa, Lucemburska a Švédska.

Jejich analýza, společně s dalšími starobylými genomy a také s genomy 2345 současníků ukázala, že dnešní Evropané pocházejí ze tří výrazných populací: ze západoevropských lovců sběračů, z dávných severních Euroasijců příbuzných obyvatelům Sibiře pozdního paleolitu a z raných evropských zemědělců, k nimž mají blízko Sardinci.

Ke kterým asi máte nejblíže?

Nature 513, 409–413, 2014.

EVOLUČNÍ BIOLOGIE

Lidské tváře jsou unikátní, abychom se snadno poznali

Postavou jsou si lidé obvykle hodně podobní. Ale tváře, to je o něčem úplně jiném. Skoro každá je originál.

Michael Sheehan a Michael Nachman z Kalifornské univerzity v Berkeley tvrdí, že je to dílo intenzivní selekce ve prospěch snadno rozpoznatelných tváří. Zjistili, že morfologické znaky ve tváři jsou mnohem proměnlivější než znaky na zbytku těla. Potvrdilo jim to i srovnání genomů různých lidských populací, které ukázalo velikou genetickou proměnlivost oblastí genomu odpovědných za vývoj tváře.

Rozhodně to souvisí s rozpoznáváním tváří, což umíme skvěle. V evoluci našeho druhu opředeného složitými sociálními vztahy je to podle všeho důležité.

Nature Communications 5, 4800, 2014.

TAXONOMIE

Záhadné dendrogramy z hlubin

Ne každý den objevíme nový živočišný kmen. Nedávno se to povedlo Jeanu Justovi a jeho kolegům z Kodaňské univerzity, když studovali starší vzorky z mořského dna od pobřeží jihovýchodní Austrálie.

Vydolovali z nich roztodivné houbičky, posléze k poctě dendrogramů nazvané Dendrogramma enigmatica a D. discoides. Podle všeho nepatří do žádné ze známých skupin živočichů a zároveň podezřele připomínají některé medúzoidy z Ediakary. Pokud to celé není omyl, tak by rozpustilé dendrogramy mohly pocházet z okolí počátku linie mnohobuněčných živočichů. Teď už jenom stačí sehnat jejich DNA a bude jasno.

PLoS ONE 9: e102976, 2014.

ENERGETIKA

Geneticky vylepšené E. coli pro výrobu propanu

Mohl by se propan stát obnovitelným zdrojem? P. Jones z Univerzity v Turku a Královské univerzity v Londýně s kolegy nedávno vylepšili oblíbené bakterie E. coli tak, aby zvládly výrobu propanu. Je to teprve úvodní krok na dlouhé cestě, optimistický výsledek ale potěší. Vysněným cílem Jonese a jeho spolupracovníků je vložení fungujícího metabolického systému pro výrobu propanu do fotosyntetických bakterií a dosažení průmyslové výroby paliva přímo ze sluneční energie. Propan ze Slunce nezní špatně.

Nature Communications 5, 4731, 2014.

GENETIKA

Epigenetika v přímém přenosu

Epigenetická dědičnost vzbuzuje velké vášně. Koho by nebavila dědičnost mimo sekvenci DNA? Rozhodně baví tým Susan Stromeové z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, který v důvtipných experimentech s háďátky prostudoval mechanismus přenosu epigenetické metylace lysinu 27 histonu H3 (H3K27me) do dalších generací buněk.

Ukázalo se, že přenos této metylace do dceřiných buněk funguje ve spolupráci s metylačním komplexem Polycomb repressive complex 2 (PRC2). Prý je to jen jeden dílek epigenetického puzzle, na druhou stranu je ale hezky vidět v mikroskopu.

Science 345, 1515–1518, 2014.

PARAZITOLOGIE

Jaké to je, mít ve tváři trudníky?

Víme to prakticky všichni. Když Megan Thoemmesová s kolegy sledovali diverzitu trudníků, čili roztočů rodu Demodex, tak našli alespoň jeden druh u každého zkoumaného člověka staršího 18 let.

Není to ale vlastně nic zvláštního. Trudníky jsme objevili u každého savce, u něhož jsme je hledali, s výjimkou ptakopysků a ježur. Ptakořitní jsou podle všeho divní i na trudníky.

Trudníci bývají spořádanými symbionty a často o nich ani nevíme. Podle Thoemmesové a spol. to jsou univerzální společníci lidského druhu už od jeho vzniku.

PLoS ONE 9: e106265, 2014