Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Ranní ptáče dál doskáče… a jede na víc konferencí

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 257, 2013/5

Současná věda závisí již řadu desetiletí na recenzních řízeních (anglicky peer review), kdy si sobě rovní vědci (tj. peers) navzájem více či méně anonymně hodnotí výstupy svého výzkumu, především ve formě rukopisů, grantů a grantových přihlášek, ale i třeba abstraktů na významnější konference a kongresy.

Se zajímavou myšlenkou přišli Guillaume Cabanac z Univerzity v Toulouse a Thomas Preuss z Univerzity aplikovaných věd v Brandenburgu an der Havel. Zajímalo je, zda recenzní systém je nějak ovlivněn časem, kdy autor doručí protistraně svůj text. Zaměřili se na konference, kde bývá typicky stanoveno okno několika týdnů nebo měsíců, během kterého je možné zasílat k posouzení abstrakty, z nichž část bývá vybrána pro ústní či alespoň plakátová sdělení. Úkolem recenzentů je posoudit všechny abstrakty za stejných podmínek, zaměřit se na jejich originalitu, věrohodnost a přínos pro rozvoj poznání v daném oboru.

Pomineme-li neetické chování upřednostňující vědomě některé autory oproti jiným, ukázalo se, že i recenzenti chovající se zcela v duchu fair play mají nevědomý sklon narušovat rovné podmínky při hodnocení všech obdržených abstraktů.

Na základě analýzy 7351 abstraktů zaslaných k posouzení na některou ze 42 konferencí o počítačových vědách došli Cabanac a Preuss k závěru, že abstrakty zaslané dříve dostávají se železnou pravidelností lepší hodnocení oproti těm, které dorazily blíže k uzávěrce. Autoři vesměs počítají s tím, že výsledek recenzního řízení ovlivňuje řada faktorů nesouvisejících přímo se samotným rukopisem či abstraktem (např. nejrůznější konflikty zájmů, pověst instituce či země, ve které autoři bádají, vědecká erudice autorského kolektivu nebo alespoň seniorního autora atp.).

Skutečnost, že prosazení prezentace na prestižní konferenci může ovlivnit tak jednoduchá věc jako odeslání abstraktu daného příspěvku dříve, než tak učiní ostatní, je svým způsobem překvapivá a stojí jistě za zamyšlení pro většinu z nás, kteří kdy v blízkém budoucnu na nějakou konferenci plánujeme vyrazit.

J. Am. Soc. Inform. Sci. Technol. 64, 405–415, 2013

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...