Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Ranní ptáče dál doskáče… a jede na víc konferencí

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 257, 2013/5

Současná věda závisí již řadu desetiletí na recenzních řízeních (anglicky peer review), kdy si sobě rovní vědci (tj. peers) navzájem více či méně anonymně hodnotí výstupy svého výzkumu, především ve formě rukopisů, grantů a grantových přihlášek, ale i třeba abstraktů na významnější konference a kongresy.

Se zajímavou myšlenkou přišli Guillaume Cabanac z Univerzity v Toulouse a Thomas Preuss z Univerzity aplikovaných věd v Brandenburgu an der Havel. Zajímalo je, zda recenzní systém je nějak ovlivněn časem, kdy autor doručí protistraně svůj text. Zaměřili se na konference, kde bývá typicky stanoveno okno několika týdnů nebo měsíců, během kterého je možné zasílat k posouzení abstrakty, z nichž část bývá vybrána pro ústní či alespoň plakátová sdělení. Úkolem recenzentů je posoudit všechny abstrakty za stejných podmínek, zaměřit se na jejich originalitu, věrohodnost a přínos pro rozvoj poznání v daném oboru.

Pomineme-li neetické chování upřednostňující vědomě některé autory oproti jiným, ukázalo se, že i recenzenti chovající se zcela v duchu fair play mají nevědomý sklon narušovat rovné podmínky při hodnocení všech obdržených abstraktů.

Na základě analýzy 7351 abstraktů zaslaných k posouzení na některou ze 42 konferencí o počítačových vědách došli Cabanac a Preuss k závěru, že abstrakty zaslané dříve dostávají se železnou pravidelností lepší hodnocení oproti těm, které dorazily blíže k uzávěrce. Autoři vesměs počítají s tím, že výsledek recenzního řízení ovlivňuje řada faktorů nesouvisejících přímo se samotným rukopisem či abstraktem (např. nejrůznější konflikty zájmů, pověst instituce či země, ve které autoři bádají, vědecká erudice autorského kolektivu nebo alespoň seniorního autora atp.).

Skutečnost, že prosazení prezentace na prestižní konferenci může ovlivnit tak jednoduchá věc jako odeslání abstraktu daného příspěvku dříve, než tak učiní ostatní, je svým způsobem překvapivá a stojí jistě za zamyšlení pro většinu z nás, kteří kdy v blízkém budoucnu na nějakou konferenci plánujeme vyrazit.

J. Am. Soc. Inform. Sci. Technol. 64, 405–415, 2013

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné