Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Křeček zabiják

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 258, 2013/5

Tmavou nocí vyprahlé Sonorské pouště se jako stín pohybuje děsivé stvoření. Je neustále hladové a hledá čerstvé maso. Hlodavce, hmyz, stonožky, tarantule. Neunikne mu ani jedovatý škorpion. Vrhá se na něj, ignoruje bolestivá bodnutí, ukousne mu hlavu a potom hoduje na jeho těle. Staví se na zadní nohy, zaklání hlavu a vydává pískot, jako by vyl na Měsíc a oslavoval tak své vítězství. Co že je to za děsivého tvora?

Není to žádná mytická čupakabra. Je to křeček prériový (Onychomys torridus), zvaný též sarančí myš – je hyperaktivní a skáče jako saranče. Tento hlodavec z čeledi myšovitých (Muridae) vypadá jako sladká neškodná myška, ale chová se jako krvežíznivý zabiják. Stále hladový „Otesánek“ se nezalekne žádného tvora a vrhá se na všechno, co mu může sloužit za potravu. I mláďata chovaná v zajetí umějí zabíjet kořist o dost větší, než jsou sama. Protože mláďata z rodin s dvěma rodiči jsou agresivnější než mláďata osamělých matek, lze soudit na významný výchovný vliv otce (Behavioral Biology, DOI: 10.1016/S0091-6773(77)91933-2). Když má křeček prériový nedostatek potravy, neváhá napadnout a sežrat i své druhy.

Ale možná ještě zajímavější než kanibalismus je odolnost těchto tvorů vůči jedu pouštních štírů rodu Centruroides. Patří mezi nejjedovatější štíry na světě a jejich bodnutí je velmi bolestivé a i pro člověka může být smrtelné. Jejich jed vyvolává svalové křeče a způsobuje respirační selhání. Křečkům prériovým však jed štírů příliš nevadí. V čem spočívá jejich tajemství?

Ashley H. Rowe, profesor behaviorální ekologie na Státní univerzitě Sama Houstona v Kalifornii, se snažil se svými kolegy tajemství vyřešit. Badatelé aplikovali nepatrné množství jedu do tlapky laboratorní myši (Mus musculus) a do tlapky křečka. Zatímco laboratorní myš se mohla zbláznit bolestí, křeček si místo vpichu jen chvíli lízal. Důvody tohoto rozdílu byly objeveny při testování účinku štířího jedu na neurony izolované z míchy obou zvířat. Za normálních okolností aktivuje štíří jed protein Nav1.7, který je součástí napěťově řízeného sodíkového kanálu neuronální membrány, což vyvolává kaskádu událostí vedoucí k pocitu bolesti. U křečků prériových byla zjištěna mutace v podjednotce sodíkového kanálu Nav1.8, která brání šíření bolestivého signálu dál do mozku (Toxicon 52, 597, 2008). Tím se vysvětlilo, proč bodnutí štíra křečka prériového příliš nebolí, nevysvětlilo se však, proč je křeček k jedu odolný a bodnutí přežije. (Pozn. rec.: Jed obsahuje složky, které blokují nejen sodíkové Na+ kanály, ale především zlikvidují všechny měchýřky s ACh v nervosvalových synapsích, a tím je vyřadí z činnosti.)

Výsledky získané studiem křečků prériových by mohly být v budoucnu využity v humánní medicíně. Mutace proteinu Nav1.7 je známá u lidí jako příčina tzv. erytromelalgie, onemocnění, při němž se dostavují nenadálé záchvaty zčervenání kůže končetin a které je spojeno s otokem a nesnesitelnou pálivou bolestí. Nemoc patří k vazoneurózám a postihuje zejména mladé muže. Pokud se studiem křečků zjistí, jakým způsobem blokuje mutace proteinu Nav1.8 šíření bolestivého signálu, mohlo by to vést k navržení nového léku proti erytromelalgii i jiným bolestem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné