Kopřivy z temné jeskyně

Tým vědeckých pracovníků z Číny a Velké Británie objevil v krasové oblasti jihozápadní Číny v provinciích Guangxi a Yunnan sedm nových druhů kopřiv (Urticaceae). Všechny rostou v izolovaných skupinách na zcela neobvyklých místech. Nacházejí se pouze v nejtemnějších koutech jeskyní a v horských soutěskách, tedy na místech, kde není téměř žádné sluneční světlo. Je proto naprostou záhadou, jak zde mohou tyto rostliny přežívat, když v těchto místech pronikají do jeskyně pouhé 0,02 % slunečního záření. Přesto se nezdá, že by strádaly. Mají stejně sytě zelené listy jako ostatní rostliny okolního subtropického pralesa.

Jak mohou kopřivy při tak mizivém množství světla vůbec růst? Vědci spekulují o zvláštním způsobu fotosyntézy, která musí probíhat mnohem rychleji než u ostatních rostlin. Nejasný je také původ těchto kopřiv. Mohlo by se jednat o reliktní populace z poslední doby ledové před 30 000 roky. Jak se zvyšovala okolní teplota, byly tyto populace nuceny postupovat stále hlouběji do chladnějších částí jeskyně. To by znamenalo, že kopřivy jsou v jeskyních zakonzervovány v podobě, v jaké byly před 30 000 lety. Kopřivy by se ale mohly také samostatně vyvinout uvnitř jeskyní. Problémem je, že tyto jeskyně jsou staré pouze asi 1 milion let, což je pro vývoj nového druhu velmi krátká doba. Snad tuto otázku vyřeší genetická analýza.

Nově objevené kopřivy, na které můžeme pohlížet jako na studený závan z minulosti, představují jedinečnou skupinu izolovaných a málo početných společenstev s unikátní ekologií. Jeden druh kopřivy, Elatostema retrorstrigulosum, je omezen na pouhých 10 dospělých rostlin, které rostou v jeskyni, skryté mezi stalagmity. Sotva byly kopřivy objeveny, již patří mezi „kriticky ohrožené“ druhy.

Phytotaxa 29, 1, 2011