Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Kopřivy z temné jeskyně

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 69, 2013/2

Tým vědeckých pracovníků z Číny a Velké Británie objevil v krasové oblasti jihozápadní Číny v provinciích Guangxi a Yunnan sedm nových druhů kopřiv (Urticaceae). Všechny rostou v izolovaných skupinách na zcela neobvyklých místech. Nacházejí se pouze v nejtemnějších koutech jeskyní a v horských soutěskách, tedy na místech, kde není téměř žádné sluneční světlo. Je proto naprostou záhadou, jak zde mohou tyto rostliny přežívat, když v těchto místech pronikají do jeskyně pouhé 0,02 % slunečního záření. Přesto se nezdá, že by strádaly. Mají stejně sytě zelené listy jako ostatní rostliny okolního subtropického pralesa.

Jak mohou kopřivy při tak mizivém množství světla vůbec růst? Vědci spekulují o zvláštním způsobu fotosyntézy, která musí probíhat mnohem rychleji než u ostatních rostlin. Nejasný je také původ těchto kopřiv. Mohlo by se jednat o reliktní populace z poslední doby ledové před 30 000 roky. Jak se zvyšovala okolní teplota, byly tyto populace nuceny postupovat stále hlouběji do chladnějších částí jeskyně. To by znamenalo, že kopřivy jsou v jeskyních zakonzervovány v podobě, v jaké byly před 30 000 lety. Kopřivy by se ale mohly také samostatně vyvinout uvnitř jeskyní. Problémem je, že tyto jeskyně jsou staré pouze asi 1 milion let, což je pro vývoj nového druhu velmi krátká doba. Snad tuto otázku vyřeší genetická analýza.

Nově objevené kopřivy, na které můžeme pohlížet jako na studený závan z minulosti, představují jedinečnou skupinu izolovaných a málo početných společenstev s unikátní ekologií. Jeden druh kopřivy, Elatostema retrorstrigulosum, je omezen na pouhých 10 dospělých rostlin, které rostou v jeskyni, skryté mezi stalagmity. Sotva byly kopřivy objeveny, již patří mezi „kriticky ohrožené“ druhy.

Phytotaxa 29, 1, 2011

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...