Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Uhlík, hodně uhlíku

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 13, 2013/1

Poté, co zhruba 25 let čtu zprávy o klimatických rizicích a katastrofách, mně vyděsí máloco, ale výpočet, kolik uhlíku by se mohlo uvolnit do atmosféry na Východosibiřském šelfu, má potenciál razantní globální změny, která doopravdy v měřítku několika desetiletí až prvních staletí může proměnit celosvětové klima.

Podívejme se na údaje. Východosibiřský šelf lemuje severní okraj Sibiře v délce zhruba 7000 km. Celé pobřeží včetně šelfového moře je tvořené permafrostem, který obsahuje obrovské množství uhlíku, jenž je vázán v metanu a metanových hydrátů, drobných organických zbytcích, bublinkách CO2 v ledu a v dalších, různě uvolnitelných formách. Celková látková bilance se odhaduje zhruba takto:

  • Atmosféra jako celek obsahuje 760 Pg (petagramů) uhlíku vázaného jako oxid uhličitý.
  • Tajga a tundra celkem obsahují kolem 1000 Pg (tj. 1018 g = 1012 tun) uhlíku vázaného hlavně jako rostlinná hmota, půdní uhlík a metan.
  • Podmořský permafrost obsahuje kolem 1400 Pg uhlíku hlavně v podobě metanových hydrátů.
  • Ledový komplex obsahuje kolem 400 Pg uhlíku, ze kterého se ročně uvolňuje kolem 44 Tg (teragramů) uhlíku. Zhruba dvě třetiny tohoto uhlíku končí v atmosféře.

Jsme tedy konfrontováni se sibiřským zásobníkem uhlíku, který několikanásobně přesahuje obsah uhlíku v atmosféře. Snadno si přitom umíme představit, že 10–20 % tohoto množství je poměrně snadno uvolnitelných, protože je vesměs vázáno na pobřežní a příbřežní led, vrchní část půd a permafrost. Arktida jako celek se přitom otepluje zhruba dvojnásobným tempem, než je celosvětový průměr, a je to na ní znát. Nejde jenom o dobře viditelný rozsah ledové pokrývky, ale o obrovskou erozi tísíců kilometrů pobřeží. Břehy moře i ostrovů jsou zpevněny ledem, který v kontaktu s teplejším oceánem taje. Na pobřeží vznikají vysoké útesy, které se podobně jako tající mořské kry řítí do moře. Teplejší voda rozpouští i podmořský permafrost.

Vyšší šířky severní polokoule během většiny kvartéru fungovaly jako spouštěč velkých, dlouhodobých klimatických změn, a to včetně příchodu ledových dob, ale v těchto desetiletích již začínají významně přispívat k celkově teplejšímu klimatu. Celá záležitost může mít ještě jeden, dejme tomu filosofický dopad. K oteplování do značné míry antropogenně nastartovanému uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry se přidaly i přírodní procesy. Tento proces již neumíme zastavit. Navíc začíná být stále obtížnější vysvětlovat, že lidé by měli omezit uhlíkové emise, když sama příroda to nedělá.

Literatura

Vonk J. E. et al.: Activation of old carbon by erosion of coastal and subsea permafrost in Arctic Siberia. Nature 489, 137–140, 2012, doi: 10.1038/nature11392.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné