Parazitická vosička s bezjadernými neurony

Nejmenší druhy hmyzu jsou srovnatelné co do velikosti s některými jednobuněčnými organismy. Jejich nepatrné rozměry proto nutně musí ovlivňovat strukturu jejich těla, a to nejen na orgánové, ale i na buněčné úrovni. Příkladem mohou být drobné parazitické vosičky rodu Megaphragma (Hymenoptera: Trichogrammatidae), velké necelých 200 μm (tedy 0,2 mm). Ty mají nejmenší počet neuronů, jaký byl u nějakého živočicha zaznamenán. Jejich mozek obsahuje pouhých 4600 neuronů. To je mnohem méně než u jiných parazitických vosiček (37 000), domácí mouchy (340 000) nebo včely (850 000). Alexej Polilov z Lomonosovovy moskevské státní univerzity zjistil, že během závěrečných fází vývoje kukel vosiček druhu Megaphragma mymaripenne ztrácí 95 % jejich neuronů jádro a hmotnost jejich mozku se tak sníží o 50 %. Přesto jsou i tyto bezjaderné neurony zřejmě plně funkční a mozek vosiček pracuje, jak má. Vosičky létají, nacházejí potravu a bez problému nalézají svého hostitele, do nějž kladou vajíčka. (Arthropod Struct. Dev. 41, 29–34, 2012)