Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Parazitická vosička s bezjadernými neurony

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 129, 2012/3

Nejmenší druhy hmyzu jsou srovnatelné co do velikosti s některými jednobuněčnými organismy. Jejich nepatrné rozměry proto nutně musí ovlivňovat strukturu jejich těla, a to nejen na orgánové, ale i na buněčné úrovni. Příkladem mohou být drobné parazitické vosičky rodu Megaphragma (Hymenoptera: Trichogrammatidae), velké necelých 200 μm (tedy 0,2 mm). Ty mají nejmenší počet neuronů, jaký byl u nějakého živočicha zaznamenán. Jejich mozek obsahuje pouhých 4600 neuronů. To je mnohem méně než u jiných parazitických vosiček (37 000), domácí mouchy (340 000) nebo včely (850 000). Alexej Polilov z Lomonosovovy moskevské státní univerzity zjistil, že během závěrečných fází vývoje kukel vosiček druhu Megaphragma mymaripenne ztrácí 95 % jejich neuronů jádro a hmotnost jejich mozku se tak sníží o 50 %. Přesto jsou i tyto bezjaderné neurony zřejmě plně funkční a mozek vosiček pracuje, jak má. Vosičky létají, nacházejí potravu a bez problému nalézají svého hostitele, do nějž kladou vajíčka. (Arthropod Struct. Dev. 41, 29–34, 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné