Lactobacillus umí stimulovat růstové hormony svého hostitele

Laktobacily patří mezi běžné střevní bakterie, o jejichž příznivém vlivu na průběh trávení nepochybuje snad nikdo mezi biology, a zároveň je znalost této skutečnosti široce rozšířena mezi veřejností (zejména díky vtíravé reklamě producentů probiotik). Pro zajímavost, mikrobi žijící v našich střevech kódují dohromady stopadesátkrát více genů, než obsahuje genom samotného člověka (Greiner & Bäckhed, Trends Endocrinol. Metab. 22, 117–123, 2011). Tato diverzita stojí za mnohem rozmanitějšími způsoby trávení potravy oproti těm, kterými disponuje člověk sám bez svých komenzálních mikrobiálních souputníků.

V září 2011 přišel tým francouzských a belgických vědců pod vedením Françoise Leuliera s průkopnickým objevem: některé střevní bakterie jsou schopny ovlivnit fyziologii hostitele. Jako modelového hostitele si zvolili octomilku, jejíž střeva oproti savcům hostí jen omezené spektrum druhů (dle současných údajů mezi pěti a dvaceti druhy bakterií). Za studovaného komenzálního mikroba jim sloužil Lactobacillus plantarum, který spolu s jinými druhy náleží k bakteriím propagovaným jako probiotika i v lidské výživě. Už roku 1969 byla publikována práce dokumentující, že larvy octomilek rostou lépe v přítomnosti jejich běžné komenzální mikroflóry (Bakula, J. Invertebr. Pathol. 14, 365–374, 1969). Teprve nyní se ale podařilo prokázat, že nejde jen o nepřímý vliv efektivnějšího trávení potravy. Přítomnost laktobacilů ve střevech octomilek totiž podporuje jejich růst za nedostatku živin a zkracuje čas larválního vývoje (zrychluje jejich růst a nezmenšuje velikost dospělců). Laktobacilus tyto efekty způsobuje tím, že ovlivňuje hostitelův systém detekující dostupné živiny a působí na vstřebávání bílkovin z potravy.

Za tyto děje odpovídá tkáňově specifická dráha proteinu TOR, která kontroluje uvolňování růstových hormonů do těla octomilky. Zatím není jasné, jaké molekuly se podílejí na signalizaci vedoucí od mikroba až k hostitelově dráze TOR. Sám objev vlivu komenzální střevní mikroflóry na systémovou hormonální signalizaci hostitele má však obrovský aplikační potenciál a jistě v budoucnu rozšíří možnosti užití probiotik jak u hospodářských zvířat, tak samozřejmě u lidské populace. (Storelli G. a spol., Cell Metab. 14, 403–414, 2011/3)