Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Lactobacillus umí stimulovat růstové hormony svého hostitele

 |  9. 2. 2012
 |  Vesmír 91, 67, 2012/2

Laktobacily patří mezi běžné střevní bakterie, o jejichž příznivém vlivu na průběh trávení nepochybuje snad nikdo mezi biology, a zároveň je znalost této skutečnosti široce rozšířena mezi veřejností (zejména díky vtíravé reklamě producentů probiotik). Pro zajímavost, mikrobi žijící v našich střevech kódují dohromady stopadesátkrát více genů, než obsahuje genom samotného člověka (Greiner & Bäckhed, Trends Endocrinol. Metab. 22, 117–123, 2011). Tato diverzita stojí za mnohem rozmanitějšími způsoby trávení potravy oproti těm, kterými disponuje člověk sám bez svých komenzálních mikrobiálních souputníků.

V září 2011 přišel tým francouzských a belgických vědců pod vedením Françoise Leuliera s průkopnickým objevem: některé střevní bakterie jsou schopny ovlivnit fyziologii hostitele. Jako modelového hostitele si zvolili octomilku, jejíž střeva oproti savcům hostí jen omezené spektrum druhů (dle současných údajů mezi pěti a dvaceti druhy bakterií). Za studovaného komenzálního mikroba jim sloužil Lactobacillus plantarum, který spolu s jinými druhy náleží k bakteriím propagovaným jako probiotika i v lidské výživě. Už roku 1969 byla publikována práce dokumentující, že larvy octomilek rostou lépe v přítomnosti jejich běžné komenzální mikroflóry (Bakula, J. Invertebr. Pathol. 14, 365–374, 1969). Teprve nyní se ale podařilo prokázat, že nejde jen o nepřímý vliv efektivnějšího trávení potravy. Přítomnost laktobacilů ve střevech octomilek totiž podporuje jejich růst za nedostatku živin a zkracuje čas larválního vývoje (zrychluje jejich růst a nezmenšuje velikost dospělců). Laktobacilus tyto efekty způsobuje tím, že ovlivňuje hostitelův systém detekující dostupné živiny a působí na vstřebávání bílkovin z potravy.

Za tyto děje odpovídá tkáňově specifická dráha proteinu TOR, která kontroluje uvolňování růstových hormonů do těla octomilky. Zatím není jasné, jaké molekuly se podílejí na signalizaci vedoucí od mikroba až k hostitelově dráze TOR. Sám objev vlivu komenzální střevní mikroflóry na systémovou hormonální signalizaci hostitele má však obrovský aplikační potenciál a jistě v budoucnu rozšíří možnosti užití probiotik jak u hospodářských zvířat, tak samozřejmě u lidské populace. (Storelli G. a spol., Cell Metab. 14, 403–414, 2011/3)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné