Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Lactobacillus umí stimulovat růstové hormony svého hostitele

 |  9. 2. 2012
 |  Vesmír 91, 67, 2012/2

Laktobacily patří mezi běžné střevní bakterie, o jejichž příznivém vlivu na průběh trávení nepochybuje snad nikdo mezi biology, a zároveň je znalost této skutečnosti široce rozšířena mezi veřejností (zejména díky vtíravé reklamě producentů probiotik). Pro zajímavost, mikrobi žijící v našich střevech kódují dohromady stopadesátkrát více genů, než obsahuje genom samotného člověka (Greiner & Bäckhed, Trends Endocrinol. Metab. 22, 117–123, 2011). Tato diverzita stojí za mnohem rozmanitějšími způsoby trávení potravy oproti těm, kterými disponuje člověk sám bez svých komenzálních mikrobiálních souputníků.

V září 2011 přišel tým francouzských a belgických vědců pod vedením Françoise Leuliera s průkopnickým objevem: některé střevní bakterie jsou schopny ovlivnit fyziologii hostitele. Jako modelového hostitele si zvolili octomilku, jejíž střeva oproti savcům hostí jen omezené spektrum druhů (dle současných údajů mezi pěti a dvaceti druhy bakterií). Za studovaného komenzálního mikroba jim sloužil Lactobacillus plantarum, který spolu s jinými druhy náleží k bakteriím propagovaným jako probiotika i v lidské výživě. Už roku 1969 byla publikována práce dokumentující, že larvy octomilek rostou lépe v přítomnosti jejich běžné komenzální mikroflóry (Bakula, J. Invertebr. Pathol. 14, 365–374, 1969). Teprve nyní se ale podařilo prokázat, že nejde jen o nepřímý vliv efektivnějšího trávení potravy. Přítomnost laktobacilů ve střevech octomilek totiž podporuje jejich růst za nedostatku živin a zkracuje čas larválního vývoje (zrychluje jejich růst a nezmenšuje velikost dospělců). Laktobacilus tyto efekty způsobuje tím, že ovlivňuje hostitelův systém detekující dostupné živiny a působí na vstřebávání bílkovin z potravy.

Za tyto děje odpovídá tkáňově specifická dráha proteinu TOR, která kontroluje uvolňování růstových hormonů do těla octomilky. Zatím není jasné, jaké molekuly se podílejí na signalizaci vedoucí od mikroba až k hostitelově dráze TOR. Sám objev vlivu komenzální střevní mikroflóry na systémovou hormonální signalizaci hostitele má však obrovský aplikační potenciál a jistě v budoucnu rozšíří možnosti užití probiotik jak u hospodářských zvířat, tak samozřejmě u lidské populace. (Storelli G. a spol., Cell Metab. 14, 403–414, 2011/3)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...