Tinamy se starají teorii navzdory

Evoluce otcovské péče je jedním z populárních témat biologie chování živočichů. Zatímco u savců je tento fenomén poměrně vzácný, u ptáků je naopak otcovská péče častá. Vyskytují se i ptačí druhy, kde je to právě a jedině tatínek, kdo o mláďata pečuje, zatímco maminka zmizí po nakladení vajec neznámo kam. Podle převládající teorie by se rodičovská péče ze strany samce měla vyvinout u druhů, kde si může být potenciální tatínek poměrně jistý svým otcovstvím, tedy že mláďata, o která se bude starat, jsou skutečně jeho vlastní. Mezidruhová srovnání tuto teorii částečně podporují. Druhy, u kterých jsou častěji v hnízdě nalezena mláďata cizích samců, vykazují menší míru rodičovské péče ze strany otců. V těchto porovnáních ale doposud chyběli zástupci běžců, kam patří pštrosi a tinamy, tedy skupiny ptačích druhů, u kterých je rodičovská péče výhradně doménou otců. Jak velká je u těchto druhů jistota otcovství? Mezeru v datech se rozhodla svou několikaletou studií tinam větších (Tinamus major) zaplnit Patricia Brennan z Cornellovy univerzity. Zjistila, že 60 % hnízd ukrývalo vajíčka od jiných samců, než byl jejich pečovatel, a že čím byla snůška větší, tím byla vyšší pravděpodobnost, že obsahuje i cizí vajíčka. Tento vysoký výskyt vajíček cizích samců je následkem páření samic s několika samci (samice v jedné snůšce klade vajíčka od různých otců) a také přidáváním vajíček od více samic. Nabízí se tedy otázka, zda není pro samce lepší spokojit se s menší snůškou od jedné samice, ve které budou s nižší pravděpodobností cizí potomci. I na to studie tinam přinesla odpověď. Není. Samci, kteří měli větší snůšky, byli otci více mláďat – a to i přesto, že se starali o cizí. Jaké výhody tedy péče o cizí mláďata samcům přináší? Podle autorky studie je to zmírnění rizika predace jednotlivých vajec ve větších snůškách a možnost většího počtu páření se samicemi. Takovým chováním samec zvyšuje šanci, že samice snese jím oplozená vajíčka i do jiného hnízda. Nesází tak vše na jednu kartu a snaží se pojistit proti případné ztrátě snůšky, o kterou se bude starat on sám. Výsledky této studie tedy ukazují, že u běžců zřejmě pravidlo o vysoké jistotě otcovství jako podmínce otcovské péče neplatí a že otcovská péče může být pro samce výhodná i přesto, že se občas starají i o cizí potomky. (Animal Behaviour, 2012, doi: 10.1016/j.anbehav.2012.06.026)