Gated community Na Krutci
| 6. 12. 2012Architektonicky ceněný obytný soubor se sportovištěm Na Krutci v pražských Vokovicích dostal do vínku protikladné zadání, které v sobě nese zakódovaný jistý rozpor. Určitá problematičnost definování záměru investora pak ostře vynikne právě ve srovnání s jedinečností architektonického řešení.
Důraz kladený na kvalitu a osobitost architektonického pojetí zpravidla nebývá tím zásadním kritériem pro většinu zdejších developerských projektů. V tomto případě zodpovědný přístup, který měl prověřit úroveň oslovených ateliérů v několika kolech vyzvané soutěže, přinesl koncepci vysoce překračující běžnou lokální produkci.
Vítězný ateliér Kuba Pilař vtiskl zamýšlenému souboru obytných budov jednotící rukopis, ačkoliv nakonec šlo o dílo širší skupiny architektů (DRNH, Rudiš + Rudiš, ABM architekti). Původní snahou i zadáním investora a autorského týmu bylo redefinovat kvalitní architekturu určenou k bydlení tak, aby se mimořádnost zvoleného řešení stala sama účinným prostředkem k získání budoucích obyvatel komplexu Na Krutci. Architektura si tak měla posloužit jako vlastní reklama, což je vzhledem ke vkusu majoritní společnosti ve zdejších poměrech stále neotřelý přístup s nejistým výsledkem.
Dokončený areál Na Krutci, který vznikal ve třech etapách v letech 2000–2008, se vyznačuje vizuálně sjednocenou hmotovou umírněností, jednoduchostí základních geometrických forem a v neposlední řadě patřičně uváženou volbou kvalitních materiálů a z nich plynoucí střídmou barevností, doplněnou o několik krevnatých tónů. Architekti si zde dali práci s pečlivou rozvahou řešení optimálních dispozic a jejich promyšleným orientováním ke světovým stranám, ale také k přírodním scenériím, které v tomto případě sváděly poměrně vyrovnaný souboj s tradičním nasměrováním budov.
Citlivě propracované zasazení objektů do reliéfu zvlněného terénu lemuje trojici ulic. Ačkoliv jde o běžné veřejné komunikace, byl nový obytný komplex od svého okolí pečlivě odříznut plotem, bránou se závorami a ostrahou.
Z uvedených důvodů se obytný soubor Na Krutci stal asi nejslavnější a také nejkritizovanější gated community, která u nás dosud vznikla. Tento trend byl do českého kontextu implantován z vůle developera jako „přidaná hodnota“ pro obyvatele areálu. Jedná se o model, který se osvědčil na místech s přebujelou kriminalitou, jakou se vyznačují metropole v Jižní Americe, ale také třeba Marseille, anebo naopak města s tradičně zámožnými vrstvami obyvatel jako Paříž nebo Londýn.
Proto vyznívá prohlášení developera, srovnávající areál Na Krutci s meziválečnými rezidenčními soubory na Ořechovce nebo na Babě, opravdu úsměvně. Zatímco první vznikal pro družstvo veřejných a státních zaměstnanců, tak Osadu Baba připravoval Svaz československého díla přímo s ohledem na edukativní vyznění. Interiéry funkcionalistických vil byly po svém dokončení na několik týdnů zpřístupněny formou výstavy široké veřejnosti, aby se poučila, jak kvalitně se dá bydlet a žít.
Navzdory nepopiratelné kvalitě architektonického řešení areálu Na Krutci, přináší fenomén uzavřených čtvrtí nebezpečný prvek sociálního vyčlenění. Uvidíme časem, zda se stane i v našem kontextu urbanistickým modelem, který se zapíše do historie. A jak.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [547,77 kB]