Dávní lidé osidlovali ostrovy bez lodí

Fosilní pozůstatky našich předků nacházíme i tam, kde bychom je příliš nečekali, například na ostrovech. Graeme Ruxton z Univerzity v St. Andrews a David Wilkinson z Liverpoolské univerzity Johna Moorese tvrdí, že se tam mohli dostat i bez znalostí výroby sofistikovaných lodí, a tudíž dřív, než si lodě vynalezli. Bylo to podle nich docela prosté, předci mohli dorazit na neosídlené ostrovy jako trosečníci, kteří uvízli na plovoucích troskách po prudkých bouřích či záplavách.

Badatelé modelovali úspěšnost takového osídlování ostrovů s využitím poznatků o historii osídlování Polynésie. Zjistili, že pokud by se na nový ostrov dostalo pět mladých párů, měli by zhruba 40% šanci vytvořit populaci zahrnující 500 potomků anebo trvající 500 let. V případě deseti náhodných trosečníků tato pravděpodobnost klesala na 20 %, následně ji ale podstatně zvyšovali další občasní trosečníci.

Pokud by tohle fungovalo, tak bychom mohli obstojně vysvětlit doposud záhadné osídlení ostrova Flores předky hobitů (Homo florensiensis), k němuž došlo snad před 1 milionem let, anebo nedávno objevené zabydlení řeckých ostrovů Lefkada, Kefalonia a Zakynthos neandrtálci před 100 000 lety. Jak se zdá, nemuseli k tomu mít lodě. Není to zase tak zvláštní, podobné případy známe i ze současnosti, kdy se na přirozeně vzniklých plovoucích vorech pohybuje celá řada druhů rostlin i živočichů. Přežít takovou plavbu určitě nebude jednoduché, ale zřejmě ne nemožné. (Journal of Human Evolution, 2012, doi: 10.1016/j.jhevol.2012.05.013)