Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Chvíli liberál, chvíli etatista

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 693, 2012/12

Určitě si dokážete vzpomenout na nějakou diskusi týkající se politických nebo morálních otázek, kterou jste v poslední době slyšeli. Asi by vás překvapilo, kdyby v jejím průběhu jeden z diskutujících najednou začal obhajovat přesně opačný názor, než který zastával do té doby. Zatímco tento příklad je lehce nadnesený, v principu podobně se chovali účastníci výzkumu provedeného trojicí švédských psychologů.

Pokusné osoby byly osloveny v parku s tím, jestli jsou ochotné vyplnit krátký průzkum o morálních otázkách. Dotazník, který obdržely, měl dvě strany. Po otočení první stránky se otázky, jež na ní byly pouze lehce přilepené, odlepily a zůstaly na zadní straně desek, na které bylo silnější lepidlo. Odhalila se tak sada otázek, která byla umístěna pod původní. Tato sada obsahovala otázky totožné s výjimkou dvou, které byly položené opačně. Například otázka ptající se na názor na povolení státního dozoru internetu se po změně týkala názoru na zakázání státního dozoru internetu.

Po vyplnění druhé strany dotazníku požádal výzkumník odpovídajícího, aby se vrátil k straně první, přečetl některé otázky a uvedl důvod svých odpovědí. Jelikož zůstaly odpovědi u změněných otázek stejné, měli účastníci výzkumu u těchto otázek zdůvodňovat opačný názor, než původně uvedli. Autory zajímalo, zda si toho všimnou.

Ukázalo se, že pouze přibližně poloviny obrácených otázek si pokusné osoby všimly. To znamená, že kupříkladu tvrdily, že otázku špatně přečetly, spletly se nebo zpětně uvedly, že jim přišlo na otázce něco podezřelého. Necelých 70 % účastníků neodhalilo alespoň jednu ze zmanipulovaných otázek.

Zdůvodňování odpovědí pokusných osob autoři nahrávali a zpětně tak mohli hodnotit, nakolik se uváděné argumenty týkaly původní odpovědi a nakolik naopak obhajovaly spíše odpovědi nové. Pokud by si účastníci výzkumu změny otázky nevšimli, ale uváděli by důvody pro původní odpověď, mohlo by se jednat o pouhou nepozornost. Nicméně i při hodnocení argumentů se ukázalo, že polovina účastníků alespoň u jedné z otázek obhajovala opačnou pozici, než původně vyplnila. Změna otázky tedy vskutku vedla k obhajování opačného názoru, než který účastníci ve skutečnosti uvedli.

Z výsledků této studie nelze říci, jestli účastníci obhajující opačný názor než původně uvedený změnili svůj postoj, nebo pouze automaticky obhajovali svoji domnělou odpověď. Výzkum však ukazuje, že postoje lidí nemusí být tak stabilní, jak se může někdy zdát z horlivých diskusí týkajících se morálních témat. (Hall L., Johansson P., & Strandberg T.: Lifting the Veil of Morality: Choice Blindness and Attitude Reversals on a Self-Transforming Survey. PLoS ONE, 7(9): e45457, 2012. doi: 10.1371/journal.pone.0045457)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Štěpán Bahník

 

Doporučujeme

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Stanislav Rádl  |  9. 4. 2020
Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2 je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím enzymu ACE-2, který je součástí systému...
Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné