Horký středověk

Nejen z historických pramenů víme, že ve středověku panovalo v Evropě velmi teplé počasí. Léta byla horká a suchá, zimy mírné a deštivé. Dařilo se obilovinám i ovoci, vinná réva v té době uzrávala i na britských ostrovech. Není známo, co bylo příčinou takového globálního oteplení.

Současná Evropa se také otepluje a převládá domněnka, že za to může člověk. Spaluje příliš mnoho fosilních paliv, chová příliš mnoho dobytka, příliš kácí deštné pralesy. Koncentrace skleníkových plynů v ovzduší se zvyšuje a úměrně tomu stoupá teplota kontinentu se všemi negativními dopady a hororovými vizemi.

Co ale bylo příčinou oteplení Evropy před 1000 lety? Svádět to na antropogenní vlivy by bylo příliš odvážné, a tak i největší zastánci využívání alternativních zdrojů energie musí připustit, že ve středověku se také náhle oteplilo a nemohl za to člověk. A tak existují i dnes skeptici, kteří podíl člověka na současném oteplení popírají.

Nejnovější studia letokruhů cedrových stromů z marockého Atlasu a stalagmitů nalezených v jeskyni pod skotským rašeliništěm vedou k závěru, že horké počasí v Evropě trvalo od roku 1050 do roku 1400, tedy celých 350 let.

Klimatologové se shodují na tom, že příčinou takové globální změny počasí byly změny v oceánském proudění. Jde zejména o jev zvaný El Nino, který se objevuje v atmosféře a v oceánu v oblasti tropického Pacifiku. Základním rysem El Nina je výskyt abnormálně teplé vody podél rovníku ve východní části Pacifiku. To se projevuje i v atmosféře změnami tlaku vzduchu a cirkulace vzduchu v této oblasti. V období El Niña zeslábnou v rovníkovém Pacifiku východní pasáty, dojde k posunu srážkové oblasti směrem na východ nad oceán a na kontinent proudí teplý vzduch. To ovlivní počasí na celé zeměkouli. Co však bylo příčinou změn oceánského proudění? (Science, DOI: 10.1126/science.1166349).