Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Proč (ještě) není brslen léčivou rostlinou

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 7, 2011/1

Brslen evropský (Euonymus europaeus) je opadavý, 1 až 6 m vysoký keř z čeledi jesencovitých (Celastraceae), rostoucí v lužních lesích a lesních okrajích na hlubokých, mírně vlhkých půdách. Mladé větvičky jsou zelené, starší červenohnědé až téměř černé s čtyřhrannými korkovými lištami. Jednoduché řapíkaté listy jsou podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité a na okraji drobně pilovité. Jejich horní strana je lysá, na spodní straně na žilkách jsou kratičce chlupaté. Drobné květy vyrůstají v úžlabních vidlanech. Jsou čtyřčetné, žluté až žlutozelené korunní lístky jsou úzce vejčité až čárkovité a na okraji často podvinuté. Rostlina kvete v květnu a červenci. Plodem je čtyřpouzdrá růžová až karmínově červená tobolka zajímavého tvaru zvaná „kvadrátek“, v níž jsou oranžová semena.

Brslen evropský a vzácnější brslen bradavičnatý (E. verrucosus) jsou jedinými našimi zástupci čeledi jesencovitých, která je se svými asi 200 druhy rozšířena zejména v Asii, Severní Americe, Austrálii a na Madagaskaru. Všude tam, kde jesencovité rostliny rostou, se cení jako léčivé rostliny v lidovém léčitelství a jejich obsahové látky jsou předmětem intenzivního zájmu farmaceutického průmyslu (Chem. listy 93, 690, 1999).

O brslenu evropském se ví, že je jedovatý, což je zřejmě důvod, proč nikdy nehrál významnější úlohu v lidovém léčitelství. Moc se však nezkoumalo, jaké látky obsahuje. Teprve v posledních letech se ukazuje, že i brslen evropský může být zdrojem zajímavých biologicky účinných látek (Fitoterapia 74, 305, 2003). Nejvíce jsou prozkoumány seskviterpenické alkaloidy, jako např. evonymin, evonin, neoevonin, armepavin a další. Tyto ansa-makrolidy, tvořené nejčastěji evoninolem a některou z pyridin-dikarboxylových kyselin, jsou typické pro celou čeleď Celastraceae oběhu až kolapsem. Prvé příznaky (Phytochemistry 12, 703, 1973). Celá rostlina, ale zejména plody, obsahuje také kardiotonické glykosidy. Otravy brslenem se projevují nutkáním ke zvracení, kolikou, prudkým až krvavým průjmem, zvýšením teploty, poruchami otravy se mohou projevit až po 12 až 18 hodinách.

Seskviterpenické alkaloidy brslenu a ostatních rostlin čeledi Celastraceae jsou účinnými insekticidy, ale mají také protinádorový účinek a účinkují proti HIV (Arch. Pharm. Res. 32, 1673, 2009) a mohly by nalézt uplatnění v humánní medicíně.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jiří Patočka

Josef Frynta

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...