Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jak šli kosi do města

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 654, 2010/11

Kos černý je náš starý známý. Potkáváme se s ním po celé Evropě ve městech i na vesnicích, v parcích i v zahradách. Člověk by řekl, že od nepaměti. To však není pravda, kosi začali oživovat lidská sídla poměrně nedávno – až od 19. století – a v některých oblastech dokonce k urbanizaci dosud nedošlo. Tato podstatná proměna životních návyků (či spíše jejich rozšíření, protože původně byl kos černý lesním druhem a velká část populace v lesích dosud hnízdí) mohla proběhnout dvěma způsoby. Někde se náhodou několik kosů dostalo do města a objevili tam nevyužitý ekologický prostor s dostatkem potravních zdrojů a hnízdních příležitostí. To přirozeně vedlo k růstu početnosti populace těchto městských kosů, kteří se tak začali šířit jako lavina po evropském kontinentě. V tom případě by si měli být všichni městští kosové příbuznější než kosové lesní. Zároveň by měla časová posloupnost urbanizace vykazovat na kontinentální škále jasné prostorové vzorce podle toho, jak se druh postupně šířil. Anebo se vše událo jinak. V různých částech areálu došlo ke kolonizaci městského prostředí nezávisle, takže dejme tomu čeští kosové ve městech budou příbuznější českým kosům v lese než urbánní populaci třeba německých kosů. V tom případě by ale prostorová struktura postupu kolonizace neměla být příliš zřetelná, protože šlo o navzájem nezávislé události.

Pro kterou z alternativ hovoří reálná data? Zajímavé je, že vlastně pro obě. Rozsáhlá studie zkoumající populace městských a lesních kosů po celé Evropě ukázala, že žádný univerzální „městský klon“ u kosa neexistuje. V každé oblasti jsou si městské a lesní populace příbuznější navzájem než populacím z jiné oblasti. Zároveň lze však velmi dobře vystopovat postup, jak kosi evropská města kolonizovali. Vidíme tam jasnou prostorovou závislost, jako by se skutečně šířili z nějakého centra do dalších a dalších krajů. Čím si tento rozpor vysvětlit? Autoři studie to sami netuší. Pravděpodobně začaly být podmínky pro život kosů ve městech příznivé v různých částech jejich areálu v různou dobu. Nejstarší urbánní populace najdeme ve středním Německu, nejmladší na severu a východě kontinentu. Lze si docela dobře představit, jak se různé socioekonomické, a tedy i ekologické podmínky evropských měst postupně měnily v podobném směru, což je umožnilo kosům osídlit. (Proc. Royal Soc. London B 276, 2403–2410, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...