Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Jak šli kosi do města

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 654, 2010/11

Kos černý je náš starý známý. Potkáváme se s ním po celé Evropě ve městech i na vesnicích, v parcích i v zahradách. Člověk by řekl, že od nepaměti. To však není pravda, kosi začali oživovat lidská sídla poměrně nedávno – až od 19. století – a v některých oblastech dokonce k urbanizaci dosud nedošlo. Tato podstatná proměna životních návyků (či spíše jejich rozšíření, protože původně byl kos černý lesním druhem a velká část populace v lesích dosud hnízdí) mohla proběhnout dvěma způsoby. Někde se náhodou několik kosů dostalo do města a objevili tam nevyužitý ekologický prostor s dostatkem potravních zdrojů a hnízdních příležitostí. To přirozeně vedlo k růstu početnosti populace těchto městských kosů, kteří se tak začali šířit jako lavina po evropském kontinentě. V tom případě by si měli být všichni městští kosové příbuznější než kosové lesní. Zároveň by měla časová posloupnost urbanizace vykazovat na kontinentální škále jasné prostorové vzorce podle toho, jak se druh postupně šířil. Anebo se vše událo jinak. V různých částech areálu došlo ke kolonizaci městského prostředí nezávisle, takže dejme tomu čeští kosové ve městech budou příbuznější českým kosům v lese než urbánní populaci třeba německých kosů. V tom případě by ale prostorová struktura postupu kolonizace neměla být příliš zřetelná, protože šlo o navzájem nezávislé události.

Pro kterou z alternativ hovoří reálná data? Zajímavé je, že vlastně pro obě. Rozsáhlá studie zkoumající populace městských a lesních kosů po celé Evropě ukázala, že žádný univerzální „městský klon“ u kosa neexistuje. V každé oblasti jsou si městské a lesní populace příbuznější navzájem než populacím z jiné oblasti. Zároveň lze však velmi dobře vystopovat postup, jak kosi evropská města kolonizovali. Vidíme tam jasnou prostorovou závislost, jako by se skutečně šířili z nějakého centra do dalších a dalších krajů. Čím si tento rozpor vysvětlit? Autoři studie to sami netuší. Pravděpodobně začaly být podmínky pro život kosů ve městech příznivé v různých částech jejich areálu v různou dobu. Nejstarší urbánní populace najdeme ve středním Německu, nejmladší na severu a východě kontinentu. Lze si docela dobře představit, jak se různé socioekonomické, a tedy i ekologické podmínky evropských měst postupně měnily v podobném směru, což je umožnilo kosům osídlit. (Proc. Royal Soc. London B 276, 2403–2410, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné