mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Amavadin – organokovová sloučenina vanadu v muchomůrce červené

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 654, 2010/11

Již delší dobu je známo, že vyšší houby (makromycety) kumulují těžké kovy a v jejich plodnicích lze nalézt arzen, olovo, kadmium, rtuť, molybden, thorium, vanad a mnoho dalších kovů. Koncentrace v plodnicích bývá až několiksetkrát vyšší než v okolní vegeteaci, takže jde o aktivní vychytávání kovů z půdy. Nejedlá dřevokazná houba třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) obsahuje vysoké koncentrace uranu a thoria, nejvíce olova a neodymu zase dokáže z okolního prostředí nashromáždit naše známá a oblíbená liška obecná (Cantharellus cibarius). Vatovec Calvatia craniiformis akumuluje nikl, bedla Macrolepiota crustosa arsen a pečárka lesní (Agaricus silvaticus) zase měď.

Muchomůrky (Amanita) se specializují na vanad. Vanad, chemická značka V, je spolu s niobem a tantalem členem 5. skupiny periodické tabulky prvků. Je 19. nejrozšířenějším prvkem na Zemi, jeho obsah v zemské kůře je 136 ppm a je považován za toxický kov. Proč zrovna tento kov vychytávají ze životního prostředí muchomůrky a k čemu jej potřebují, není známo. Vanad v muchomůrkách, m. červené (A. muscaria), m. královské (A. regalis) a severoamerické muchomůrce (A. velatipes), je přítomen v podobě komplexní organovanadičité sloučeniny bleděmodré barvy, zvané amavadin. Jde o komplex čtyřmocného vanadu s dvěma molekulami kyseliny N-hydroxyimino-2,2‘-dipropionové. Naměřené koncentrace vanadu v muchomůrkách byly průměrně 400krát vyšší než jeho koncentrace v okolní vegetaci, bez ohledu na stáří plodnic a obsah vanadu v lesní půdě, a dosahovaly hodnot 32–192 mg/kg (Naturwissenschaften 66, 620–621, 1979/12). I když úloha vanadu a jeho podivuhodné komplexní sloučeniny v muchomůrkách zůstává nejasná, v každém případě představuje amavadin neobyčejně zajímavou bioorganickou molekulu (J. Inorg. Biochem. 101, 900–908, 2007/6).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...