Návštěvy mikroplanetek

V poslední době se zvyšuje množství registrovaných průletů velmi malých těles sluneční soustavy kolem Země, především díky zlepšující se přístrojové technice. V loňském roce byla dokonce zpozorována planetka, jejíž průměr nepřevyšoval 5 metrů a která den po objevu zasáhla Zemi. Šlo o první a zatím poslední případ v historii sledování blízkozemních asteroidů, kdy bylo lidstvo předem varováno.

Těleso 2008 TC3 objevil astronom Richard A. Kowalski v hvězdárně na Mt. Lemmon poblíže arizonského Tucsonu 6. října 2008 kolem 06:40 světového času (UTC). Další pozorování brzy odhalila, že balvan zasáhne Zemi. Do atmosféry těleso vstoupilo 7. října rychlostí přibližně 12,8 km/s nad severní Afrikou a ve výši 37 kilometrů nad severním Súdánem explodovalo. Infračervené záření vzniklé třením o vzduch zaregistroval v 02:45:47 UTC infračervený kanál IR3.9 meteorologické družice Meteosat 8 v režimu rychlého skenování Núbijské pouště nad 20,98° s. š. a 31,15° v. d. Záři bolidu viděli nejen místní obyvatelé, ale také posádka dopravního letadla Boeing 747-400 nizozemské společnosti KLM, letícího na lince 592 Johannesburg – Amsterdam. Jeho kapitán Ron de Poorter a druhý pilot Coen van Uden právě v uvedený okamžik zpozorovali ze své pozice nad severním Čadem severovýchodním směrem světelný záblesk. Na základě znalosti dráhy mikroplanetky se dala stanovit oblast možného pádu úlomků. Skupina studentů Chartúmské univerzity jich zde od prosince 2008 do konce března 2009 skutečně našla 15, o celkové hmotnosti kolem 5 kg. Podle prvních výsledků jejich zkoumání se ukazuje, že původní těleso patřilo k planetkám typu F, tvořeným uhlíkatým materiálem bez hydratovaných minerálů.

I když tento případ vyvolal značnou pozornost médií, stejně jako průlet větší planetky 2009 DD45 o průměru necelých 30 m ve vzdálenosti 72 100 km od středu naší planety dne 2. března 2009 (objevena byla na australské observatoři Siding Spring nedaleko městečka Coonabarabran již 27. února), ve skutečnosti takové blízké průlety nejsou výjimečné. Pozorovaných průletů ve vzdálenosti menší než 100 tisíc kilometrů v minulosti bylo 11, z nich 8 v loňském a 3 v letošním roce. Podíváme-li se na situace, kdy nějaké těleso prolétlo kolem Země ve vzdálenosti menší, než obíhá Měsíc, tak těch je celkem známo 38. V tomto počtu jsou zahrnuty i případy, kdy byla planetka objevena až dodatečně. Mezi ně patří třeba asteroid 1998 KJ9, objevený 27. května 1998, který podle výpočtu minul naši planetu již na Silvestra roku 1914.

Bohužel do budoucnosti zatím moc nevidíme. Víme, že blíže než Měsíc se až do konce 22. století z dosud objevených planetek dostane jen 19 těles. Z toho určitou hrozbu znamená pouze planetka (99942) Apophis, která v noci ze 13. na 14. dubna 2029 mine Zemi o 34 560 km (měřeno od středu Země). Na přesné geometrii tohoto průletu pak závisí, zda nás v roce 2036 neohrozí přímo.