Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Oko za oko, vejce za vejce…

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 339, 2007/6

Když pozorujeme střízlíka „obětavě“ krmícího obrovské kukaččí mládě, nenapadne nás, že hnízdní parazitizmus je ve skutečnosti neúprosnou bitvou, v níž obě bojující strany vyvíjejí důmyslné techniky na úkor soupeře. Hostitelské druhy se naučí parazitova vejce lépe rozpoznávat, a potom je buď ze svého hnízda vyhodí, nebo opustí celou snůšku a založí hnízdo nové. Parazit se zase snaží přizpůsobit vzhled svých vajec snůškám hostitelů a hledá nové, ještě nezkušené oběti (Vesmír 79, 283, 2000/5). Jak si ale vysvětlíme nesmyslné počínání lesňáčka zlatého (Protonotaria citrea), do jehož hnízd klade vlhovec hnědohlavý (Molothrus ater) svá tak výrazně odlišná vejce, že se jejich vzhled vzpírá platnosti známého přísloví? Lesňáček totiž vlhovčí vejce ze svých hnízd nevyhazuje a vychovává cizí mláďata spolu s vlastními. Ta sice lesňáčkovo potomstvo nezahubí (jako to dělají kukaččí mláďata), ale svou nenasytností jim ukrajují pořádný díl potravy přinášené rodiči, takže se v parazitovaných hnízdech dožije dospělosti podstatně méně lesňáčků než v hnízdech, kam se vlhovec nedostal. Proč tedy nechává lesňáček ona do očí bijící vlhovčí vejce na pokoji? Zřejmě ze strachu z odplaty. Staří vlhovci se sice o svá vejce v hnízdech lesňáčků nestarají, ale bedlivě sledují, jestli tak činí jejich pěstouni. A pokud ne, tak běda jim! Snůšky lesňáčků, kterým výzkumníci odebrali vlhovčí vejce z hnízda, byly posléze vypleněny, což pravděpodobně měly na svědomí právě vlhovci. Různými experimenty pak bylo prokázáno, že je pro lesňáčky mnohem výhodnější krmit kromě vlastních hladových krků i mláďata vlhovce než riskovat ztrátu celé snůšky způsobenou rozlíceným vlhovčím rodičem. Zákon „krevní msty“ tedy zřejmě platí i u ptáků… (Proceedings of the National Academy of Sciences USA 104, 4479–4483, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné