Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Můry pijí ptačí slzy

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 339, 2007/6

Někteří tropičtí motýli z čeledí můr (Noctuidae), píďalek (Geometridae) a zavíječů (Pyralididae) napadají oči kopytníků, lidí i jiných savců. Mají ostrý sosák, někdy na konci s trny, jimiž dráždí spojivky a sají spojivkový mok, slzy, v některých případech i hnis a krev. Pro některé druhy je to zdroj obživy (můra Calyptra eustrigata z jihovýchodní Asie dokonce probodává kůži savců včetně člověka a saje krev), jiné pouze hledají vodu. Jsou známy také druhy, které sají slzy plazů, prozatím však nebyli pozorováni motýli sající na ptácích.

První takový případ byl zaznamenán až u madagaskarské můry druhu Hemiceratoides hieroglyphica. V noci napadá spící ptáky, ostrým sosákem proniká přes zavřená víčka a saje slzy. To je poměrně obtížný úkon, neboť ptáci mají kromě horního a dolního víčka ještě mžurku, tenkou blanku, která se pod oběma víčky přetahuje přes oko od vnitřního koutku šikmo nahoru. Proniknout až k slzám není snadné. Proto nejspíš motýli živící se slzami nebo jiným očním materiálem dávají obvykle přednost savcům před ptáky.

Proč ale motýli vyhledávají ptačí slzy, místo aby pili vodu z louží jako mnozí jejich příbuzní? Důvodem by mohl být silný predační tlak. U kaluží bývá v noci mnoho žab čekajících na hmyzí kořist, a můrám se tedy vyplatí hledat vodu jinde. (Biology Letters 3, 117, 2007/2)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...