Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Můry pijí ptačí slzy

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 339, 2007/6

Někteří tropičtí motýli z čeledí můr (Noctuidae), píďalek (Geometridae) a zavíječů (Pyralididae) napadají oči kopytníků, lidí i jiných savců. Mají ostrý sosák, někdy na konci s trny, jimiž dráždí spojivky a sají spojivkový mok, slzy, v některých případech i hnis a krev. Pro některé druhy je to zdroj obživy (můra Calyptra eustrigata z jihovýchodní Asie dokonce probodává kůži savců včetně člověka a saje krev), jiné pouze hledají vodu. Jsou známy také druhy, které sají slzy plazů, prozatím však nebyli pozorováni motýli sající na ptácích.

První takový případ byl zaznamenán až u madagaskarské můry druhu Hemiceratoides hieroglyphica. V noci napadá spící ptáky, ostrým sosákem proniká přes zavřená víčka a saje slzy. To je poměrně obtížný úkon, neboť ptáci mají kromě horního a dolního víčka ještě mžurku, tenkou blanku, která se pod oběma víčky přetahuje přes oko od vnitřního koutku šikmo nahoru. Proniknout až k slzám není snadné. Proto nejspíš motýli živící se slzami nebo jiným očním materiálem dávají obvykle přednost savcům před ptáky.

Proč ale motýli vyhledávají ptačí slzy, místo aby pili vodu z louží jako mnozí jejich příbuzní? Důvodem by mohl být silný predační tlak. U kaluží bývá v noci mnoho žab čekajících na hmyzí kořist, a můrám se tedy vyplatí hledat vodu jinde. (Biology Letters 3, 117, 2007/2)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....