Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Můry pijí ptačí slzy

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 339, 2007/6

Někteří tropičtí motýli z čeledí můr (Noctuidae), píďalek (Geometridae) a zavíječů (Pyralididae) napadají oči kopytníků, lidí i jiných savců. Mají ostrý sosák, někdy na konci s trny, jimiž dráždí spojivky a sají spojivkový mok, slzy, v některých případech i hnis a krev. Pro některé druhy je to zdroj obživy (můra Calyptra eustrigata z jihovýchodní Asie dokonce probodává kůži savců včetně člověka a saje krev), jiné pouze hledají vodu. Jsou známy také druhy, které sají slzy plazů, prozatím však nebyli pozorováni motýli sající na ptácích.

První takový případ byl zaznamenán až u madagaskarské můry druhu Hemiceratoides hieroglyphica. V noci napadá spící ptáky, ostrým sosákem proniká přes zavřená víčka a saje slzy. To je poměrně obtížný úkon, neboť ptáci mají kromě horního a dolního víčka ještě mžurku, tenkou blanku, která se pod oběma víčky přetahuje přes oko od vnitřního koutku šikmo nahoru. Proniknout až k slzám není snadné. Proto nejspíš motýli živící se slzami nebo jiným očním materiálem dávají obvykle přednost savcům před ptáky.

Proč ale motýli vyhledávají ptačí slzy, místo aby pili vodu z louží jako mnozí jejich příbuzní? Důvodem by mohl být silný predační tlak. U kaluží bývá v noci mnoho žab čekajících na hmyzí kořist, a můrám se tedy vyplatí hledat vodu jinde. (Biology Letters 3, 117, 2007/2)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...