Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Informacemi proti oteplování klimatu?

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 385, 2007/6

Říká se, že žijeme ve znalostní či informační společnosti, mluví se o znalostní ekonomice. Základní výzkum již vyprodukoval nesmírné množství poznatků; zatím ale nevíme jak tu záplavu zpracovat, jak vybrat to podstatné, co by nám pomohlo najít cestu ke skutečné kvalitě života, k udržitelnosti. Tak se stává, že neschopnost vytěžit to podstatné vede k rozhodnutím, jejichž důsledky mohou dokonce prohloubit problém, který se snažíme řešit.

Příkladem k zamyšlení je rozhodnutí podpořit využívání bionafty z řepky. Na první pohled bohulibý čin, který jistě povede k omezení spotřeby fosilního paliva, má omezit i uvolňování CO2 do ovzduší. S tím však kontrastují informace, které ukazují, jak problematické toto rozhodnutí je ve vztahu k hlavnímu cíli: zabránit globálnímu oteplování klimatu.

Upozorňoval jsem na významnou schopnost rostlin chladit klima (Vesmír 86, 121, 2007/2). Na zemský povrch dopadá asi 6 kWh/m2, na území České republiky dopadne za rok průměrně 9,4 × 1010 MWh sluneční energie. I v našich zeměpisných šířkách by se rostliny ve vegetačním období přehřívaly a hynuly, kdyby nedokázaly aktivně ochlazovat svá těla transpirací, odběrem tepla na skupenskou přeměnu vody v páru. Na strom o průměru koruny 10 m dopadne za den až 459 kWh sluneční energie; strom spotřebuje pro transpiraci celých 400 litrů vody za den a do páry váže 280 kWh energie. Teplo se v noci opět uvolňuje, ohřívá prostředí, a tak se stabilizuje místní klima. Již r. 1999 byl formulován a několikrát publikován nový koncept pohledu na krajinu, nazvaný retenčně evapotranspirační jednotka (retention evapotranspiration unit – RETU). Jde o nový přístup ke krajině, který vyjadřuje prioritní zájem obnovit chladicí funkci vegetace všude tam, kde to je možné, a to na základě soustavného řešení každé čtvereční jednotky krajiny. Základním požadavkem je zajištění dostatku vláhy v půdě a transpirujícího rostlinstva na jejím povrchu. Profesor M. Kutílek popisuje koloběh CO2 mezi půdou a atmosférou a říká: „Odhaduje se, že půdním dýcháním se dostává do atmosféry desetkrát větší množství CO2 než spalováním fosilních paliv. V rovnovážném systému se CO2 uvolněný půdním dýcháním spotřebuje na produkci bio masy“ (Vesmír 80, 153, 2001/3). Vyvrcholením negativních aktivit člověka-zemědělce bylo odlesňování a odvodňování krajiny, spojené s omezením přirozených suchozemských, mokřadních i vodních ekosystémů. Odvodňování, orba a následné prokysličení půdy vedou k rozkladu organické hmoty a k uvolnění oxidu uhličitého do atmosféry (podle Kutílka se jen za posledních padesát let v půdách mírného pásu v důsledku kultivace snížil obsah uhlíku v organických látkách o 20 až 40 %). Degradací biologických a následně i fyzikálních a chemických vlastností půdy se podstatně omezila schopnost půdy pojmout dostatečné množství vláhy – a fungovat jako plnohodnotná „nádrž“ RETU; přitom zvýšená vlhkost půdy zpomaluje mineralizaci organické hmoty… M. Kutílek uzavírá: „…změny v zemědělském užití půdního fondu mohou globální rovnováhu mezi produkcí biomasy a půdním dýcháním narušit. Podle dvou současných odhadů toto narušení rovnováhy způsobuje zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře v množství odpovídajícím 20 až 30 % současné produkce CO2 ze spalování fosilních paliv… veřejnost by měla způsobu využívání půdního fondu věnovat stejnou pozornost, jakou věnuje snaze omezit spalování fosilních paliv.“

V tomtéž čísle Vesmíru Václav Cílek upozorňuje, že intenzivní pastva a následné změny vegetačního pokryvu včetně omezení jeho chladicí funkce vedou k významnému oteplování klimatu na mexické straně hranice (Vesmír 80, 155, 2001/3).

Abychom omezili oteplování klimatu, měli bychom se podle těchto informací snažit o co největší chlazení pomocí vegetace a přistupovat ke krajině na základě RETU; usilovat, aby se zvyšoval obsah uhlíku vázaný v podobě organické hmoty v půdě, podporovat retenční schopnost půdy, stabilizovat odtokové poměry, omezovat erozi a zvyšovat bio logickou rozmanitost. K tomu by přispělo nižší zornění, změny agrotechnických postupů, využívání lehčí zemědělské techniky, revitalizace pramenných oblastí a vodních toků, omezení, či dokonce zrušení funkce odvodňovacích soustav. Všemu tomu však nyní zabrání podpora produkce řepky, jež vyžaduje vyšší zornění a je v rozporu i s ostatními zmíněnými požadavky. Hezky vypadající žluté lány v podhorských oblastech jsou ve skutečnosti nemocí krajiny. Přijatelnější by v tomto ohledu bylo podporovat na zemědělské půdě produkci rychle rostoucích energetických dřevin.

Je otázkou, zda k vytváření skutečně informované informační společnosti může přispět takzvaná popularizace vědy. Jsem optimista a věřím, že ano. Myslím si však, že ještě dlouho budeme hledat způsob jak dostat důležité informace tam, kde jich je nejvíce třeba, k těm „vyvoleným“ manažerům, kteří na nejrůznějších úrovních rozhodují o současném i budoucím životě státu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Oldřich Syrovátka

 

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné