Ekologie a ekonomie – spojenci, či nepřátelé?

Pátou veřejnou besedu cyklu Třetí dimenze pořádaly Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita Městské knihovny v Praze a časopis Vesmír 18. dubna 2007 v malém sále Městské knihovny v Praze. Sestřih vysílal Český rozhlas Leonardo a zvukový i obrazový záznam si lze stáhnout (www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/340...), k dispozici jsou i záznamy předchozích diskusí (www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/3102...).

Hosty byli PhDr. Ivan Rynda z Centra pro otázky životního prostředí UK a vedoucí katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK, PhDr. Ing. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku a Mgr. Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA, moderoval Robert Tamchyna z Českého rozhlasu Leonardo.

„…já čtu Vesmír, Ochranu přírody, já nemám otázku,“ uzavřel svůj vstup jeden z posluchačů besedy v sále Městské knihovny. Kéž by problematika byla tak průzračná! Skoro se zdá, že oba „tábory“ – ekologové i ekonomové – si vedou svou, a navíc ani tyto tábory nejsou dva, ale je jich mnoho… Robert Tamchyna k tomu podotkl: „Pánové, jsou věci, ve kterých najdete společnou řeč, anebo to bude opět problém, na němž budete demonstrovat to, že se nelze shodnout ani na východiscích, ani na způsobech řešení?“ Neautorizované úryvky z besedy (nejde o doslovný přepis):

I. R.: Ekonomii a její praktický provoz – ekonomiku – potřebují ekologové a potřebujeme ji my všichni k tomu, abychom důstojně uspokojili své životní potřeby, ale musí to být takový typ ekonomiky i ekonomie, který bude respektovat přírodní zákony a zákonitosti…

M. L.: Environmentalizmus je kolektivistická ideologie, která se nám snaží říkat, že nemáme žít tak, jako jsme žili doposud, že ekonomický růst je třeba omezit, rozvoj učinit udržitelným, regulovat všechny možné lidské činnosti, nevyrábět příliš moc. Nechme to na trhu. Firmy budou vyrábět to, po čem bude poptávka. Když bude poptávka po ekologických zařízeních, po ekologických výrobcích, po čistším vzduchu…

R. T.: A když ta poptávka nebude?

I. R.: Není pravda, že trh je schopen vyřešit všechno a že proslulá neviditelná ruka trhu zázrakem vyřeší veškeré problémy jednotlivců, společnosti jako celku, a dokonce i přírody… Životní prostředí se prostě nepoškozuje. Je to tak těžké? To není regulace. To jsou hodnotové rámce.

M. L.: Některé lidi recyklace baví. To je v pořádku, ale neměli bychom vycházet z přesvědčení, že recyklace slouží veřejnosti, společnosti a dokonce planetě. Je ekonomicky v pořádku, pokud se ekonomicky vyplatí…

V. K.: Platíme daně ze zisku, z práce; sociální a zdravotní pojištění nejsou nic jiného než daň z pracovního místa – platíme daně ze společenských pozitiv. Idea ekologické daňové reformy spočívá ve snížení některé ze současných daní, které zatěžují společenská pozitiva. Výpadek příjmů státního rozpočtu pokryjeme tím, že zvýšíme nebo zavedeme daně, které zatíží nějaká společenská negativa, například znečištění životního prostředí.

M. L.: Nemohu souhlasit se zbrklou regulací emisí oxidu uhličitého. Oxid uhličitý není žádný jedovatý plyn, ale životodárná látka, kterou vstřebávají rostliny…

I. R.: Ke skleníkovým plynům patří ještě pět dalších skupin plynů, z nichž například hexafluorid síry nebo celá velmi široká skupina halonů a freonů jsou pouze lidské produkce… Pro zjednodušení mluvíme o uhlíku, protože každá z těch látek má jinou dobu rozpadu a jinou schopnost zadržovat teplo.

M. L.: Globální oteplování je nafouklá bublina a jednou se budeme usmívat, že jsme tomu věnovali tolik pozornosti. Vzestup průměrné teploty nám neříká, kdy a kde se otepluje, a zdá se, že oteplení podléhají nízké teploty… Dokonce lze tvrdit, že takové oteplování je pro lidi prospěšné… Náš vliv na globální teplotu je daleko menší, než si lidé myslí.

V. K.: Velké nedorozumění české debaty spočívá v tom, že se všichni soustřeďují na nárůst o 0,73 °C za posledních 100 let. To není moc a dalo by se s tím žít, ale problém je velikost budoucího zvýšení…

M. L.: Globální oteplování má přínosy pro růst produktivity zemědělství (většina plodin včetně rýže, pšenice ad. roste lépe, když je v atmosféře více CO₂), pro lidské zdraví (více lidí umírá na chladné počasí než na teplé) a poskytuje energetické úspory.

V. K.: Víme, že při nárůstu teplot o 1 °C začne klesat zemědělská produkce v tropických zemích, při nárůstu o 3 °C i v zemích severských. Daleko více lidí umírá na nemoci, které jsou vázány na tropické oblasti, například na malárii.

I. R.: Prosím, abychom byli vstřícní k tvrzením, která pronáší někdo jiný, pokud je opírá opravdu o data a ne o ideologickou předpojatost. Když nám vědec řekne „nevím to ale úplně jistě“, měli bychom mu přesto věřit, protože jinak nic rozumného nevytvoříme.