Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Hodiny v přírodě

10. 5. 2007
 |  Vesmír 86, 278, 2007/5

Martina Mašková: Všechny živé organizmy dokážou měřit čas. Vědí – řečeno s nadsázkou – kolik je hodin. K čemu to potřebují?

David C. Klein: K tomu, aby přizpůsobily svůj životní režim rytmu v přírodě, který působí na všechny formy života. Díky tomu jsou například masožravá zvířata nejaktivnější v tu denní dobu, kdy snáze najdou potravu. Býložravci, třeba krávy, vyvíjejí aktivitu přes den a v noci odpočívají. Přizpůsobují se rytmu střídání dne a noci tak, aby přežily a mohly se rozmnožovat. Jde tu o evoluční tlak: zvířata s dobře nastaveným životním režimem mají větší šanci přežít.

M. M.: Nejdůležitějším signálem, který ovlivňuje chod biologických hodin, je světlo. Proč?

D. K.: Protože jde o nejmarkantnější projev fungování světa v režimu 24 hodin. Světlo a tma jsou nejvýraznější charakteristikou dne s čtyřiadvacetihodinovým režimem.

M. M.: V lidském těle se rytmicky mění kolem sta životních funkcí. Jak je možné, že ho to nezmate?

D. K.: Představte si tělo jako symfonii. Víme, že každý nástroj v orchestru se musí zapojit v přesně danou dobu a jen tak z toho vzejde krásná hudba. Hráč musí dodržovat rytmus a nesmí vstupovat do skladby, kdy se mu zlíbí. Podobně musí každá životní funkce fungovat v souladu s ostatními a vytvářet tak celek – symfonii fyziologických funkcí.

M. M.: Přišel jste s teorií, že oko a epifýza – neboli šišinka – tvořily kdysi společný světločivný orgán. Epifýza se pak stala sídlem biorytmů, zatímco oko zůstalo přijímačem světla. Proč biologické hodiny nezůstaly v oku?

D. K.: Biologické hodiny dnes sídlí v oddělené části těla, v mozku. Důvod, proč právě tam je umístěno ústředí biorytmů, je ten, že musí řídit řadu procesů v těle. Musí fungovat samostatně. Mluvím teď o hlavních hodinách, které sídlí v mozku, v suprachiazmatickém jádru, a mohou sbírat signály z různých částí těla a komunikovat s různými částmi mozku přímo.

M. M.: Co byste označil za největší – zatím nerozluštěné – tajemství biologických hodin?

D. K.: Když jsem v tomto oboru začínal, snažili jsme se zjistit, kde biologické hodiny sídlí. […] Pak jsme se pokoušeli odhalit tajemství jejich molekulární podstaty. I to už je do značné míry rozluštěno. Zbývá zodpovědět otázky kolem dalších, podřízených hodin a toho, jak mezi sebou a s centrem komunikují. A hlavně je potřeba zjistit, jaké konkrétní chemické látky řídící hodiny používají k přenosu informace o tom, zda je den či noc, do jiných oblastí mozku.

M. M.: A kolik biologických hodin máme v těle celkem?

D. K.: Roztřídil bych je do dvou kategorií. Do jedné bych dal řídící hodiny, umístěné v suprachiazmatickém jádru. Všechno má jediného „šéfa“. Krom toho se v posledních deseti letech výzkumu ukazuje, že i mnohé tkáně mají své vlastní hodiny. Ty jsou ale odlišné, většinou postrádají onu unikátní schopnost „tikat“ bez přerušení v rytmu 24 hodin. Musí se natahovat každý den či jednou za pár dní. Čas ale měří téměř každá, nebo snad úplně každá buňka, některé z těchto hodin jsou dokonalejší a jiné méně dokonalé.

/Rozhovor Martiny Maškové s Davidem Kleinem pro rádio Leonardo/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Rozhovor

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...