Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Upas – strom se špatnou pověstí

 |  10. 8. 2006
 |  Vesmír 85, 446, 2006/8

„Však pod bleskem-li neschýlí se Upasový strom, van lehký hravě docílí, co nedokázal hrom!“ napsal Ebenezer Elliot (1781–1849) ve své básni Strom na Rivelinu. Pověst „upasového stromu“ nebo také „ančaru“ (Antiaris toxicaria), mohutného, až 40 m vysokého neopadavého listnáče, bývala hrůzostrašná. Když zprávy o něm dorazily až do Evropy, vyvolaly zděšení. Domorodci prý Evropanům tvrdili, že strom usmrtí každého, kdo se k němu jen přiblíží, a usnout pod ním znamená jistou smrt. Romantik A. S. Puškin jej ve své básni „Ančar“ líčí jako strom nasycený jedem, v jehož okolí nepobývá žádný živý tvor.

Upasový strom patří do čeledi morušníkovitých (Moraceae) a rod Antiaria má čtyři druhy, rostoucí kromě Jávy a Bornea také v tropické Africe. Nejjedovatější částí stromu je latex, mléčná šťáva vytékající po naříznutí kůry. Z latexu připravují domorodci na Jávě pověstný šípový jed upas radja. Jedovatá je ale i kůra, kontakt s ní způsobuje nepříjemné, obtížně se hojící vyrážky. Hlavními toxickými látkami jsou kardenolidy, které se vyskytují v mnoha rostlinách a mají specifický účinek na srdce. Zvyšují sílu a rychlost kontrakce srdečního svalu a vyvolávají změny v elektrické aktivitě srdce, zejména zpomalují síňo-komorový převod. Jsou jedovaté, v nepatrných dávkách se však používají jako léky. Kardenolidy upasového stromu jsou tvořeny několika dosud málo prozkoumanými steroidními glykosidy, jež se nazývají toxicariosidy a patří mezi nejsilnější známé srdeční jedy, které i v malé dávce způsobují rychlou zástavu srdce v systole. Odtud ta špatná pověst. (Trends in Ecology and Evolution 20, 285, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné