Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Jak rychle loví žahavci

 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 383, 2006/7

Že láčkovci (Coelenterata) kmene žahavců (Cnidaria) používají k ulovení kořisti drobná „žihadla“ napuštěná smrtícím jedem, víme již dlouho, ale donedávna jsme si nedovedli představit, jak rychlé děje se při napadení kořisti odehrávají.

Charakteristickým znakem žahavců (polypů, medúz či korálů) jsou žahavé buňky, zejména na chapadlech. V těchto buňkách jsou organely nematocysty, z nichž každá obsahuje spirálovitě stočené kolagenové vlákno, umístěné v miniaturním měchýřku s koncentrovaným roztokem jedu a zakončené tenkým hrotem. Součástí jedu jsou farmakologicky vysoce aktivní látky, většinou nízkomolekulární peptidy (Toxicon 40, 111, 2002). Měchýřek je uzavřen víčkem. Když se chapadlo dotkne kořisti, víčko nematocysty se švihem otevře, stočené kolagenové vlákno se vymrští a svým ostrým hrotem pronikne do těla kořisti. Vyvine při tom tlak 7 milionů pascalů, srovnatelný například s tlakem projektilu při zásahu.

Biologové z Univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem tento děj zachytili kamerou, která pořizuje 1,4 milionu snímků za sekundu. Při zpomaleném promítání pak mohli sledovat uvolnění a vystřelení vlákna i aplikaci jedu. Zároveň zjistili, že celý proces ve skutečnosti trvá jen několik nanosekund, a je tedy dosud nejrychlejším mechanickým dějem pozorovaným u biologického objektu. Tato technika lovu se u žahavců vyvinula již někdy před 500 miliony lety, protože nematocysty nacházíme i u vyhynulých druhů. (Current Biology 16, R316, 2006)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Odvrácená strana kojení

Odvrácená strana kojení video

Jan Nevoral  |  1. 8. 2019
O prospěšnosti kojení není pochyb. Mateřské mléko však může obsahovat kromě vysoce žádoucích látek i zdraví škodlivé cizorodé molekuly. Ukazuje...
Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné