Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak rychle loví žahavci

 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 383, 2006/7

Že láčkovci (Coelenterata) kmene žahavců (Cnidaria) používají k ulovení kořisti drobná „žihadla“ napuštěná smrtícím jedem, víme již dlouho, ale donedávna jsme si nedovedli představit, jak rychlé děje se při napadení kořisti odehrávají.

Charakteristickým znakem žahavců (polypů, medúz či korálů) jsou žahavé buňky, zejména na chapadlech. V těchto buňkách jsou organely nematocysty, z nichž každá obsahuje spirálovitě stočené kolagenové vlákno, umístěné v miniaturním měchýřku s koncentrovaným roztokem jedu a zakončené tenkým hrotem. Součástí jedu jsou farmakologicky vysoce aktivní látky, většinou nízkomolekulární peptidy (Toxicon 40, 111, 2002). Měchýřek je uzavřen víčkem. Když se chapadlo dotkne kořisti, víčko nematocysty se švihem otevře, stočené kolagenové vlákno se vymrští a svým ostrým hrotem pronikne do těla kořisti. Vyvine při tom tlak 7 milionů pascalů, srovnatelný například s tlakem projektilu při zásahu.

Biologové z Univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem tento děj zachytili kamerou, která pořizuje 1,4 milionu snímků za sekundu. Při zpomaleném promítání pak mohli sledovat uvolnění a vystřelení vlákna i aplikaci jedu. Zároveň zjistili, že celý proces ve skutečnosti trvá jen několik nanosekund, a je tedy dosud nejrychlejším mechanickým dějem pozorovaným u biologického objektu. Tato technika lovu se u žahavců vyvinula již někdy před 500 miliony lety, protože nematocysty nacházíme i u vyhynulých druhů. (Current Biology 16, R316, 2006)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné