Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Chytrý sedí, hlupák táhne

 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 383, 2006/7

Mozek je záhadný orgán a zdá se, že nejen jeho vnitřní struktura, ale i pouhá velikost má zásadní význam pro vyrovnávání organizmů s nástrahami vnějšího prostředí. Souvislostem mezi velikostí mozku a vývojem početnosti britských polních ptáků byla již jedna glosa věnována (viz Vesmír 85, 191, 2006/4). Nyní přišli vědci s hypotézou, že mozek ovlivňuje migrační strategii různých druhů ptáků. Člověk by si mohl představit, jak se ptáci s větším mozkem dychtivě ženou do objevování neznámého, a tedy táhnou na zimu do rovníkových krajů. Výsledky ovšem naznačují pravý opak. Tvrdším oříškem než každoroční přesun do Afriky a zpět je pro ptačí intelekt otázka přežití evropské zimy. Právě druhy přečkávající zimu ve vyšších zeměpisných šířkách mají mozek větší. Dokonce se zdá, že čím dále ptáci táhnou, tím menší mozek mají. Zřejmě je to tím, že tah s sebou nese velké energetické výdaje, a ptáci tedy šetří, kde se dá. Když tento poznatek skloubíme se zjištěním, že nejvíce klesají populace druhů s malým mozkem, mohli bychom předpovědět, že nejdále migrující druhy ptáků budou ty, jichž nejvíc ubývá. I tato domněnka se potvrdila. S trochou nadsázky lze říci, že nejchytřejší a zároveň nejúspěšnější ptáci jsou ti, kteří se nikam bezhlavě nevrhají a raději sedí v zimě doma za pecí (v lese za keřem). Vzhledem k postupujícímu globálnímu oteplování se tato strategie zdá být opravdu mazaná. (Biological Conservation 131, 93–105, 2006, Proc. Roy. Soc. London B 272, 1433–1441, 2005)

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné