Sluneční panely z kuliček

Fotovoltaické panely s křemíkovými destičkami známe léta. Novinkou jsou hliníkové panely s monokrystalickými křemíkovými kuličkami a s koncentrátory záření ve tvaru šestibokých misek. Poprvé jsme je na vlastní oči viděli r. 2004 na konferenci o solární energii v Paříži a v zdokonalené podobě o rok později na konferenci v Šanghaji. Kuličky se vyrábějí odkapáváním taveniny tuhnoucí již během volného pádu. Po předopování povrchové vrstvy jsou kuličky na hliníkové fólii umístěny v malých dírkách na dně prohlubní, které tvoří malé parabolické koncentrátory záření. Z těchto článků se vyrábějí různě velké fotovoltaické panely. Mohou být jak tuhé se skleněnou čelní stranou, tak ohebné zapouzdřené v plastu, obyčejně s teflonovou čelní stranou. Ty ohebné se dají srolovat a vzít do terénu. Jsou skladné a mají nižší hmotnost (na jejich výrobu se spotřebuje asi sedmkrát méně křemíku než na standardní panely). Zatím se neodvažujeme posoudit, zda zmíněné výhody „kuličkového“ panelu plně vynahradí nároky kladené na výrobu. Navíc při šikmém osvětlení s velkým úhlem dopadu se hůře soustředí záření koncentrátorem na kuličku, a tím účinnost panelu klesá. Při kolmém dopadu záření se účinnost pohybuje kolem 14 % (přínosem by asi byl sledovač Slunce a automatický pohyblivý stojan). Konstruktéři prý věří, že se časem dostanou na účinnost kolem 18 %, která už budou srovnatelná se standardními fotovoltaickými panely.