Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

O kamenech a zdraví: medicínská geologie na Šrí Lance

 |  16. 3. 2006
 |  Vesmír 85, 129, 2006/3

Americká Science na oslavu svého 125. výročí publikovala eseje významných světových vědců, které mají shrnout znalosti v jejich oboru. Jedním z autorů je Chandra Dissanyake, profesor geologie na univerzitě Peradeniya na Šrí Lance, nedávno též na Šrí Lance jmenovaný předsedou tamní Pugwashské rady. Jeho oborem jsou vztahy mezi geologií a medicínou. Staré moudro, že jsme to, co jíme a pijeme, se rozebírá po všech možných stránkách, počínaje odkazem na Paracelsa: všechny látky mohou být jedy.

Nejen v Indii a Bangladéši, ale i v některých částech Šrí Lanky jsou problémem fluoridy v pitné vodě, což vede k skvrnitosti zubů (hydroxyapatit zubní skloviny se mění na hnědý fluoroapatit). Nejde sice o závažný lékařský problém, ale je to problém sociální. Mladým dívkám ztěžuje nalezení partnera, a tak si skvrny ze zubů odstraňují smirkovým papírem.

V některých oblastech Šrí Lanky je nedostatek jodu, který je příčinou endemické strumy a jiných poruch z nedostatečné činnosti štítné žlázy. Dissanyake to uvádí jako typickou „geochemickou nemoc“.

V jiných oblastech Šrí Lanky je zas běžné (tak jako v dalších subtropických a tropických zemích) pojídání jílu. Může mít různé příčiny, snad jde o deficit minerálů nebo o podporu trávení.

Svůj význam má prý také pití „tvrdé“ vody, chrání prý před kardiovaskulárními chorobami. Účinným faktorem je podle autora přítomnost hořčíku. Nezakrývá ale, že názory odborníků v tomto případě nejsou jednotné.

Posledním tématem přehledu je radiační paradox. Jakkoli se to může jevit sporné, zmiňuje autor řadu zpráv o tom, že v oblastech s vyššími hodnotami radiačního (radioaktivního) pozadí je zdravotní stav populace lepší než v oblastech s nižší bazální radioaktivitou. Uvádí oblasti v Brazílii, jihozápadní Francii, Íránu, Číně a Keralu v Indii. To je stará známá radiační hormeze (Vesmír 80, 69, 2001/2), jakkoli je sporná.

Při vší seriózní rezervovanosti autor přesvědčivě ukazuje, že k propojení tak zdánlivě vzdálených oborů, jako jsou geologie a medicína, je důvod. Mohlo by to přispět jak k odhalení přírodních tajemství, tak k zlepšení lidského zdraví. (Science 309, 883, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....