Virus přistižen během vloupání do koalího genomu

Genom savců se vyznačuje množstvím opakujících se úseků DNA, které zdánlivě nebo skutečně nemají žádnou biologickou funkci (viz Vesmír 85, 452, 2006/8), jakými jsou různé transpozony, retrotraspozony a endogenní retroviry. Jak takové endogenní retroviry vznikly? Již dlouho se předpokládá, že virus pronikl do genomu, začlenil se do něj, a pak se začal šířit klasickou dědičností z rodiče na potomka. Samotný proces, v němž se to odehrává, však doposud nebyl zaznamenán. Průniky virů do dědičné informace savců sice nejsou nic výjimečného, jenže většina se jich odehrála před statisíci či miliony lety. Za „nejmladší“ endogenní retrovirus byl dosud považován prasečí virus, který podle předpokladu vstoupil do genomu někdy před 5000 lety. Paul R. Young a jeho kolegové, zabývající se v Austrálii virovými nákazami u koalů, však tento proces zachytili ještě nedokončený. Všimli si, že retrovirus KoRV, který koalům způsobuje nádorové bujení, vykazuje některé znaky charakteristické pro endogenní retroviry (např. schopnost přenášet se dědičně z rodiče na potomka), ale zároveň si ještě zachovává schopnost exogenního šíření. V populaci koalů se zkrátka KoRV šíří jak dědičně, tak mezi jedinci navzájem. Podle všeho jde o přechodný stav mezi exogenním a endogenním retrovirem. (Nature 442, 79–81, 2006)