Miniaturizace symbiontů

Mnoho skupin hmyzu má v těle, dokonce ve speciálních orgánech a uvnitř buněk, symbiotické bakterie, které jim pomáhají se zpracováním potravy – tu z rostlin, tu z krve. I mšice, jež sají na rostlinách šťávu bohatou na cukry, využívají několik druhů bakterií. U mšice Cinara cedri žije bakterie Buchnera aphidicola, kmen BCc. Tato bakterie má genom o velikosti pouhých 422 434 párů bází, tj. o 200 kb méně než příbuzné kmeny této bakterie v jiných mšicích. Běžný bakteriální genom obsahuje několik milionů párů bází, zatímco náš lidský okolo tří miliard. Mrňavý genom buchnery už není kompletní, chybějí důležité metabolické funkce včetně syntézy esenciální aminokyseliny tryptofanu a vitaminu riboflavinu. Svému hostiteli tedy symbiont přestává dostatečně pomáhat a hostitel využívá sekundárního symbionta, bakterii Serratia symbiotica, přičemž seracie pravděpodobně dokrmuje i buchneru.

Bakteriální symbiont Carsonella ruddii žijící u mer (hmyzu živícího se mízou stromů) má ještě menší genom – 159 662 párů bází – a k tomu pouze 17 % nukleotidů G a C. Geny jsou zkráceny a překrývají se, takže se jich tam vejde dost, nicméně několik životně důležitých již chybí. Buchnera a karsonela možná spějí k vymření, anebo se mění v organely, podobně jako se to stalo s mitochondrií a chloroplastem. (Science 314, 220, 259–260, 267 a 312, 2006)