Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Vajíčka k snídani

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 8, 2006/1

Mnohé mšicožravé druhy slunéček kladou vajíčka ve skupinách po několika desítkách. Přitom část vajíček bývá neoplozená. Líhnoucí se larvičky nejprve sežerou sterilní vajíčka (řidčeji i své opožděné sourozence v oplodněných vajíčkách), než se rozeběhnou po rostlině lovit mšice. Vaječná „snídaně“ – první potrava drobných larviček – má vysokou výživnou hodnotu a při nízké hustotě mšic velký význam. Hladová larva se daleko nedostane, buď zahyne hlady, nebo podlehne jiným predátorům včetně sourozenců.

Někdy bývá až polovina snůšky sterilní zásahem cytoplazmatických bakterií, tzv. male-killers. Protože se tyto bakterie dostanou do potomstva ve vajíčku (skrze samice slunéček), a nikoli spermií (přes samce), je pro ně výhodné samčí embrya zabít, aby zdraví jedinci nekonkurovali nakaženým. Protože vylíhlé larvičky-samičky mají nutriční výhodu – sežerou samčí vajíčka – vykompenzuje se tím nevýhoda polovičního počtu potomků a nakažená slunéčka tvoří stabilní část populace.

Menší část snůšky ale bývá sterilní i u zdravých slunéček. Kanadští vědci se pokusili rozhodnout, zda tato neoplozená vajíčka jsou součástí rozmnožovací strategie samice, tj. produkuje je právě pro nakrmení larviček, anebo zda larvičky prostě jen využijí nechtěně neoplozená či nevyvinutá vajíčka.

Pro pokus zvolili invazní slunéčko Harmonia axyridis, kterého je v Kanadě už plno. Dobře krmené samičky nechali posledních asi 24 hodin před kladením v přítomnosti buď nadbytku potravy, anebo jen nízkého počtu mšic (úplná nepřítomnost potravy by znamenala resorpci vajíček ve vaječnících). Samičky kladly průměrně 23 % sterilních vajíček při nedostatku potravy, kdežto při dostatku 15 %. Zdá se tedy, že dokážou oplodňování mírně manipulovat ve prospěch části potomstva. Synchronizace líhnutí ovlivněna nebyla, larvičky tedy měly k dispozici nějaká zcela se nevyvíjející vajíčka, ne však opožděně se vyvíjející embrya. Tento případ manipulace s počtem vajíček je u nesociálního hmyzu zatím první. (Behavioral Ecology and Sociobiology 58, 578–586, 2005/6)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné