Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Symbolika vertikál

Poblenou
 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 58, 2006/1

Donedávna bylo okolí Poblenou zapomenutým místem Barcelony. Stavební boom uplynulých desetiletí na čas jakoby přeskočil čtvrť, kde v 19. století bývala největší koncentrace továren v Katalánsku. Metrem nebo novou tramvajovou tratí je to kousek od centra města, z jedné strany olympijská vesnice z devadesátých let minulého století, z druhé na dotek ambiciózní výstavba Fóra kultury 2004. Poblenou je obtížně uchopitelný prostor s desítkami továren nejrůznějšího poslání a stáří, některé jakoby právě ukončily provoz. Je to oblast, která patrně právě prožívá nejradikálnější transformaci.

Program proměny shrnuje výhledový urbanistický plán Barcelona 22@. Cílem je soustředit v Poblenou firmy, instituce a lidi zabývající se komunikačními technologiemi, informatikou, novými médii. Vytvořit podmínky pro sídla nových společností, výzkumných a vzdělávacích pracovišť i zázemí pro bydlení.

Koncepce obnovy sice navazuje na starší územní plán (1976), korigovaný a přepracovaný v roce 2000, ovšem časový posun a zpoždění i zkušenost se sousedními ambiciózními projekty bezesporu ovlivnily současné rozhodování: Stavební práce nezačínají srovnáním všech industriálních objektů se zemí.

Součástí strategie je využití symbolů místní paměti a vybraných industriálních objektů, včetně vertikál nespočtu komínů. Nebudou sice už dominovat, v horizontu městské krajiny je trumfují aktuálnější symbolické vertikály a znaky současné ctižádostivé proměny. Kupříkladu oblíbený motiv z nových barcelonských pohlednic, nepřehlédnutelná 142metrová cylindrická věž Torre Agbar od Jeana Nouvela, čerstvě vztyčená pár desítek metrů od komína textilky Ca l’Arano či od ocelárny Manosa.

Realizace urbanistického projektu pro východní oblast Barcelony 22@ je plánována na patnáct až dvacet let, zahrnuje regeneraci bývalého průmyslového území o rozloze dvou set hektarů, vytvoření více než tří milionů metrů flexibilní plochy pro moderní technologie, kanceláře a laboratoře a vznik čtyř tisíc bytů nejen v novostavbách, ale zčásti i v industriálních objektech, vytipovaných pro konverzi a nové využití.

K magnetům budoucích aktivit patří audiovizuální kampus, budovaný společně Pompeu Fabra University a několika mediálními společnostmi kolem zbytků rekonstruované textilky Ca l’Arano ze sedmdesátých let 19. století. Zachráněný komín a dva propojené rekonstruované objekty s prostornými místnostmi a litinovými sloupy navozují atmosféru kreativního prostředí. Zůstanou symbolem, přestože je posléze podstatně převýší nové budovy areálu, pro jejichž stavbou se teprve připravují základy na uvolněné parcele.

Konverze textilky Ca l’Arano je v začátku. V okolí Poblenou, v Sant Martí, se ale už dnes soustřeďují nové sociální a společenské aktivity kolem dalších transformovaných industriálních objektů. Především je to La Farinera del Clot, pro měnící se čtvrť emblematická stavba. Tovární budova původně z devadesátých let 19. století, s dekorativními úpravami ze začátku století 20., po krátkém mezidobí úpadku rehabilitovaná a přestavěná na kulturní centrum (architekti Carles Sanfeliu, Josi Abascal). Dostavba schodiště a výtahové věže, předsazená před původní fasádu, usnadnila nový provoz, stala se návěstidlem. Vnitřní dřevěné konstrukce systému pro transport mouky tak mohly zůstat zachované a nenarušené. Jako součást organizmu budovy procházejí napříč všemi interiéry, svou technologií je propojují s příběhem původního užití.

Navštívit už lze také Can Jaumandreu, jeden z nejpřesvědčivějších příkladů nového využití menšího opuštěného průmyslového areálu. Je zde komunitní centrum pro volný čas, konají se tu vzdělávací a rekvalifikační kurzy. Zvláštností je, že konverze včetně pečlivých úprav probíhala jako součást programu sociální integrace obyvatel z okolí (investor Barcelona Activa, architektonický koncept Núria Monfort).

Zpráva k projektu Barcelona 22@ upozorňuje na další desítku budov a areálů vhodných ke konverzi pro potřeby veřejných institucí, ale i pro další podnikání, popřípadě pro nekonvenční bydlení. Nové je, že mezi vybranými objekty jsou i průmyslové stavby teprve ze šedesátých a sedmdesátých let 20. století, tedy dosud nijak historicky ceněné. Argumentem je příklon k urbanizmu, který se inspiruje principy trvale udržitelného rozvoje. Je i součástí změny životního stylu.

Přesto převažují novostavby, efektnější a nepřehlédnutelné symboly proměny. Industriálním stopám je přiřčena role kotevních bodů v procesu změny, ani ne tak z náklonnosti k dobrému zvuku průmyslových podniků, které na tomto území kdysi působily. Urbanistickým plánem cíleně podchycené připomínky předchozí činnosti především tento prostor individualizují a odlišují od ostatní Barcelony. Je nezaměnitelný.

„Industriální paměť“, často už prezentovaná mimo historický kontext, je nástrojem k navázání pevnějších sociálních vazeb a identifikace obyvatel s prostředím. Nemuselo by jim zevšednět a zlhostejnět tak zběsile rychle.

Obrázky

Ke stažení

RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Benjamin Fragner

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné