Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Proteorodopsin nalezen v mořské bakterii SAR11

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 9, 2006/1

Loňské listopadové číslo časopisu Nature (438, 82, 2005) přineslo překvapivou zprávu: Mořská bakterie SAR11 obsahuje proteorodopsinové komplexy. Co je na tom tak zajímavého? Bakterie linie SAR11 jsou zřejmě nejběžnějším mořským organizmem. Vyskytují se po celém světě, od rovníkových oblastí po Severní ledový oceán, přičemž v mnohých oblastech tvoří až polovinu veškerých bakterií. O úspěšné kultivaci SAR11 jsme čtenáře informovali již dříve (Vesmír 82, 396, 2003/7). Loni byla dokončena i sekvenace tohoto mikroorganizmu a podrobná analýza získaného genomu odhalila přítomnost proteorodopsinových genů. Proteorodopsin je protein vzdáleně příbuzný rodopsinu, který je všeobecně známý jako hlavní světločivný prvek v oku. Jakou úlohu však může mít u mořské bakterie? Přítomnost proteorodopsinových genů byla v mořském bakterioplanktonu předpovězena již dříve na základě genetických studií (Vesmír 81, 505, 2002/9). Všeobecně se předpokládalo, že proteorodopsinové pumpy mohou přeměňovat světelnou energii na energii metabolickou (ATP). Pokusy prováděné s izolátem SAR11 však žádný stimulující účinek světla nezaznamenaly, a tak zatím zůstává význam proteorodopsinových komplexů v SAR11 zahalen tajemstvím. Věřme, že ne na dlouho. Mořské mikroorganizmy využívající světlo se intenzivně studují i v České republice, kde se touto problematikou zabývá pracoviště Mikrobiologického ústavu v Třeboni.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Koblížek

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D., (*1972) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni se zabývá studiem fotosyntézy řas a bakterií. Přednáší oceánografii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
Koblížek Michal

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné