Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Proteorodopsin nalezen v mořské bakterii SAR11

 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 9, 2006/1

Loňské listopadové číslo časopisu Nature (438, 82, 2005) přineslo překvapivou zprávu: Mořská bakterie SAR11 obsahuje proteorodopsinové komplexy. Co je na tom tak zajímavého? Bakterie linie SAR11 jsou zřejmě nejběžnějším mořským organizmem. Vyskytují se po celém světě, od rovníkových oblastí po Severní ledový oceán, přičemž v mnohých oblastech tvoří až polovinu veškerých bakterií. O úspěšné kultivaci SAR11 jsme čtenáře informovali již dříve (Vesmír 82, 396, 2003/7). Loni byla dokončena i sekvenace tohoto mikroorganizmu a podrobná analýza získaného genomu odhalila přítomnost proteorodopsinových genů. Proteorodopsin je protein vzdáleně příbuzný rodopsinu, který je všeobecně známý jako hlavní světločivný prvek v oku. Jakou úlohu však může mít u mořské bakterie? Přítomnost proteorodopsinových genů byla v mořském bakterioplanktonu předpovězena již dříve na základě genetických studií (Vesmír 81, 505, 2002/9). Všeobecně se předpokládalo, že proteorodopsinové pumpy mohou přeměňovat světelnou energii na energii metabolickou (ATP). Pokusy prováděné s izolátem SAR11 však žádný stimulující účinek světla nezaznamenaly, a tak zatím zůstává význam proteorodopsinových komplexů v SAR11 zahalen tajemstvím. Věřme, že ne na dlouho. Mořské mikroorganizmy využívající světlo se intenzivně studují i v České republice, kde se touto problematikou zabývá pracoviště Mikrobiologického ústavu v Třeboni.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Koblížek

Doc. Michal Koblížek, Ph.D., (*1972) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni se zabývá studiem fotosyntézy bakterií a řas. Přednáší oceánografii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
Koblížek Michal

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...