Originální zalesňovací metoda

Již více než dva a půl roku zalesňuje státní podnik Lesy ČR svou vlastní technologií obalovaných sazenic území v Kolumbii. „Naši zahraniční partneři samozřejmě až tak nevnímají, že jsme podnik z Hradce Králové, ale posuzují nás jako zástupce České republiky. Pokud je ve svém oboru přesvědčíme, je tu velká šance, že projeví zájem a důvěru v další české služby či výrobky, které se dostanou na tamní trh. Podle mého může mít zrovna pomoc v lesnictví, respektive obecně v zemědělství, takový efekt značný, protože se bezprostředně dotýká velkého počtu obyvatelstva,“ říká vedoucí oddělení zahraničních vztahů Lesů ČR Dr. Ing. Miroslav Kravka.

Technologie obalovaných sazenic nese název Patrik, státní podnik Lesy ČR vlastní k této technologii patent. Princip obalované sadby spočívá v tom, že si každá rostlina s sebou nese startovní substrát. Podobných technologií sice existuje několik, nicméně technologie Patrik umožňuje snadnější transport a sazenice vydrží převoz i na větší vzdálenosti. „V Kolumbii jsme tedy založili lesní školku, hodně využíváme vegetační množení a snažíme se tam aplikovat principy, které se v České republice osvědčily. Kromě školkařiny se soustřeďujeme na organizaci vznikajícího lesa pomocí geografických informačních systémů a na evidenci porostů,“ vypočítává Miroslav Kravka. Státnímu podniku Lesy ČR se v Kolumbii zatím podařilo zalesnit 2000 hektarů.

Jde o plochy, které byly odlesněny zhruba před padesáti lety. Byly využívány pro zemědělství, pasení dobytka. Jejich úživnost však postupně klesá, dobytka je méně a produkce hektaru už není taková, jaká bývala. Tyto plochy se proto zalesňují, aby se daly lépe využít. Kolumbie – podobně jako další latinskoamerické země – cítí, že se zalesňováním potřebuje něco udělat. Jednotlivé vlády se s tím vyrovnávají různě, ta kolumbijská vyhlásila národní lesnický program do roku 2025.

„Máme ambice postupně zavést do pěstování místní dřeviny. Zatím používáme dřeviny, které nejsou domácí. Jde hlavně o akácii, ta tam má velice dobré přírůstky. Je to dřevina, kterou bychom mohli použít i na pilařské zpracování, a to je novinka, protože v Kolumbii se zalesňování dělá především pro výrobu celulózy. Do budoucna se tedy budeme snažit dostat tam co nejvíc místních dřevin, které jsou ceněny ještě výše. Vycházíme z toho, že pokud se budou dřeviny, které se těží z tropického lesa, pěstovat v intenzivních kulturách, omezí se atak na přirozené lesy. Abyste totiž mohli vytěžit ty nejcennější dřeviny, musíte se k nim logicky nejdříve nějak dostat, a i když to děláte hodně citlivě, musíte vytěžit i ty ostatní. Cenné dřeviny se samozřejmě nedají pěstovat v čisté kultuře, pořád musíme dodržovat určitou vzdálenost, ale tím, že budeme pracovat v plantážích nebo v intenzivních kulturách, omezíme zmíněný atak. Jak předpokládáme, dřevo, které se nebude těžit z těchto porostů, vyjde levněji,“ vysvětluje Miroslav Kravka.

Plochy zalesňované odborníky Lesů ČR se nacházejí na severozápadě Kolumbie, konkrétně v provincii Cordoba, na katastrálním území Tierra Alta. Toto území se počítá ke karibské oblasti, i když je vzdáleno dvě stě kilometrů od pobřeží. „Jsme už trochu v kopcích, ale i tak je tam poměrně vysoká teplota (denní kolem třiceti stupňů) a hodně srážek, takže to tam rychle roste. Porosty staré dva a půl roku mají pět metrů,“ doplňuje M. Kravka. Lesnictví v Kolumbii je přece jen na jiné úrovni, než na jakou jsme u nás zvyklí. Chybí lesnická kultura, tu je třeba vytvořit. „K tomu ale samozřejmě musí být materiální základ, musí se tam něco vyrábět a to ostatní pak přijde. V této oblasti se hodně využívá ruční práce. Masivní mechanizace by připravila lidi na venkově o práci a ještě by zesílila jejich migraci do měst, čemuž se snaží kolumbijské úřady bránit. Nicméně kde se mechanizace použít dá, tam se používá. Dodali jsme sázecí stroje a uvidíme, co bude potřeba za těžební technologie,“ přibližuje situaci v Kolumbii Miroslav Kravka a přidává několik postřehů o Kolumbijcích jako pracovních partnerech:

„S komunikací s našimi partnery jsme v Latinské Americe nikdy neměli problémy. Kolumbijci jsou otevření lidé, velice vstřícní. Když dojde na ryze odbornou debatu, zachovávají si svou hrdost a upozorňují, že náš středoevropský způsob práce u nich nelze uplatnit stoprocentně, což je samozřejmě pravda. I my dobře víme, že naše technologie musíme přizpůsobovat. Je třeba vysvětlovat, proč jsou v něčem naše přístupy jiné, v čem spočívají jejich výhody, proč navrhujeme zrovna takové řešení… Při jednání je třeba dbát na osobní vztahy. Lidé v Latinské Americe ve vás nejdříve musí vidět přítele, věřit vám, teprve poté lze hovořit o byznysu. Pro Evropana je to možná na první pohled poněkud zdlouhavější postup, přece jen jsme zvyklí spíše na pravý opak, začneme obchodem a ten nás postupně sbližuje.“

Kolumbijská vláda vypracovala ambiciózní lesnický projekt, s jakou vyhlídkou však počítají odborníci z podniku Lesy ČR? „To záleží na tom, jak se nám podaří náš projekt realizovat,“ odpovídá M. Kravka. „Projekt zalesňování And z prostředků rozvojové pomoci ministerstev zahraniční a zemědělství, v jehož rámci jsme v Kolumbii začali působit, skončil r. 2004. Letošní rok tedy máme přechodný. Než najdeme další model financování, domluvili jsme se, že toto období překlenou Lesy ČR. Jde nám o to, aby dále probíhala výměna expertů, aby naši experti mohli jezdit tam, popřípadě někdo od nich k nám. Naši se do Kolumbie dostanou tak dvakrát do roka. To je bohužel málo, ale jsme limitováni finančními prostředky, které máme k dispozici. V této fázi si nemůžeme dovolit žádné investice. Rádi bychom z celého projektu udělali projekt komerční. Vyjednáváme tedy s bankami a různými státními institucemi, abychom mohli použít proexportní financování vlády a stali se tak zajímavějšími na tamních trzích. Naším primárním cílem není vyrobit dalších x kubíků dříví, ale realizovat v této oblasti celý technologický balík. Momentálně už víme, že umíme velice efektivně vyrobit sadební materiál, umíme založit porost, dostali jsme se i do fáze pěstebních zásahů, ale logicky jsme se nemohli dostat dál. Chtěli bychom si osahat i fázi těžby, abychom měli ucelený balík včetně dalších technologií, geografických informačních systémů, popřípadě informačních systémů pro řízení podniku i financování. Něco takového pak lze nabízet nejen v Kolumbii, ale všude jinde na světě.“

Zkušenosti z Kolumbie jsou pro experty ze státního podniku Lesy ČR samozřejmě důležité i pro případné aktivity v jiných státech. Jisté kroky už například byly učiněny v Nikaragui.

„V této zemi působíme přibližně stejně dlouhou dobu jako v Kolumbii, ale není tam zalesněna tak velká plocha, spolupráce s naším tamním partnerem není v jistých ohledech tak masivní. Tuto oblast však rovněž považujeme za zajímavou, proto v ní máme udržovací režim. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet do konce letošního roku. Pak budeme moudřejší,“ naznačuje Miroslav Kravka. „Rozhlížíme se samozřejmě po dalších zemích. Nicméně zatím je všechno na úrovni jednání. Kolumbie je pro nás důležitá právě proto, že tam jsme schopni všechno rychle modelovat. A o jaké další státy mají Lesy ČR v dohledné době zájem? Jde o státy, které jsou vyjmenované v rámci rozvojové pomoci a v nichž lze lesnicky působit. Například to jsou Mongolsko nebo Angola. V těchto dvou zemích nyní ověřujeme možnosti spolupráce. Jsou to jednání složitá už jen tím, jak daleko od nás tyto státy jsou, ale zatím se zdá, že jdeme správnou cestou. Musíme je přesvědčit, že umíme v rozvojových zemích pracovat, protože konkurence ani tam nespí. Naštěstí nám hraje do karet, že zrovna pro Mongolsko a Angolu není Česká republika neznámou zemí, naopak se můžeme opřít o dobré vztahy, vždyť spousta jejich lidí u nás studovala. Obecně se nám dle mého názoru osvědčilo použít rozvojovou pomoc k otevření dveří do určité oblasti a zajištění konkrétních podmínek. Myslíme si, že právě toto je pro rozvojovou pomoc správný model. Měla by končit tehdy, když se aktivity přemění v komerční projekty,“ uzavírá Miroslav Kravka.