Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Machu Picchu jako posvátné centrum

Proč zaniklo význačné incké město?
 |  15. 9. 2005
 |  Vesmír 84, 518, 2005/9

Město Machu Picchu v Peru je bezesporu nejznámější archeologickou památkou Jižní Ameriky (viz též Vesmír 81, 215, 2002/4). Nalézá se severozápadně od Cuzka v sedle horského hřebene nad řekou Urubambou. Pro západní civilizaci objevil tuto památku r. 1911 Hiram Bingham, i když domorodci žijící v údolí Urubamby ji nepochybně znali už dávno. V historii Machu Picchu je řada otázek, které dodnes nebyly uspokojivě vysvětleny. Město leželo od Cuzka, centra incké říše, poměrně daleko, téměř na okraji peruánské Amazonie. Předpokládá se, že bylo vybudováno za panování Pachacutiho Inky něco před rokem 1450. V té době se incká říše, jíž se podařilo porazit dlouhodobé nepřátele z kmene Chancas, velmi rozrostla. Ještě méně jisté je, kdy bylo město opuštěno. Je s podivem, že ve španělských kronikách napsaných po okupaci Cuzka Španěly v roce 1533 není o Machu Picchu ani zmínka. To znamená, že v té době bylo už město pravděpodobně opuštěno.

Kolik měli v Machu Picchu vody?

Podle dřívějších teorií mělo být město útočištěm Manka Inky, resp. Manka II. Předpokládalo se, že se sem uchýlil po porážce povstání proti Španělům v roce 1536, což však bylo vyvráceno, když se Mankovo útočiště našlo mnohem severněji, v amazonském Espírito Pampa. Podle jedné romantické teorie bylo Machu Picchu místem, kde žily takzvané panny Slunce. Tento názor zastával i Hiram Bingham, protože údajně byly na místním pohřebišti nalezeny převážně ženské kostry. Ani tato teorie se nepotvrdila – podle novějších nálezů se zdá, že je počet ženských a mužských koster zhruba stejný. Dále se tradoval názor, že bylo město opuštěno kvůli nedostatku vody. Zásobováno bylo dvěma výše položenými prameny, z nichž se voda přiváděla systémem kanálů. Kenneth Wright z Denveru v Coloradu se vodou v Machu Picchu zabýval a na základě izotopového složení okolních ledovců prokázal, že v 16. století byly v dané oblasti poměrně vysoké srážky, a vody v pramenech tedy muselo být dost.

Hory v incké kosmologii a v dnešní klimatologii

Víme už, proč zřejmě město opuštěno nebylo. Další úvahy na toto téma začínají u významu Macchu Picchu. Přišel s nimi archeolog Johan Reinhard, který pracuje jako výzkumník pro National Geographic Society. Zabývá se mj. i posvátnými indiánskými horami a jejich postavením v incké kosmogonii. Jedním z jeho největších úspěchů bylo nalezení Juanity, mumie indiánské dívenky obětované horským bohům. Objevil ji v nadmořské výšce přes 6300 m, u vrcholu hory Nevado Ampato poblíž Arequipy v Peru. Je známo, že domorodci v Andách uctívali (a dosud uctívají) řadu horských vrcholů. Souvisí to jednak s pozicí těchto hor vůči nebeským tělesům, jednak s představou hor jako „tvůrců“ počasí, a tím i vody, nezbytné pro pěstování zemědělských plodin. Z hlediska moderní klimatologie jde o vcelku racionální představu.

V okolí Machu Picchu jsou uctívány především Nevado Salcantay 1) (6271 m n. m.) a Nevado Veronica (5750 m n. m.). Zvláštní význam má hlavně první z nich, ležící jižně od Machu Picchu. Tento štít představuje maskulinní božstvo a v prosinci (v době letního slunovratu na jižní polokouli) nad ním kulminuje Jižní kříž, souhvězdí v centru Mléčné dráhy (Nebeské řeky, jak ji nazývali obyvatelé incké říše). Tato hora pokrytá ledovci je nápadná už z dálky, její trojúhelníkovitá silueta je dominantou urubambského údolí. Nevado Veronica je od Machu Picchu zhruba na sever a další uctívané hory – Pumasillo a Auzangate – na západ a na východ. Řada staveb v Machu Picchu údajně napodobuje tvary významných hor v okolí, například sluneční kámen Intihuatana má mít tvar hory Huayna Picchu.

Město spojující nebe a zemi

Podle Johana Reinharda tedy bylo Machu Picchu náboženským centrem. Jeho centrální poloha vůči uctívaným vrcholům je v souladu s názory religionisty Mircei Eliada na axis mundi jako posvátné centrum spojující nebe a zemi.

Podle některých názorů bylo Machu Picchu královskou državou Pachacutiho Inky, rozmnožitele říše. Proto bylo ze správního systému incké říše vyňato a po smrti Pachacutiho spravováno příslušníky jeho rodu. Když krátce před příchodem Španělů vypukl v říši chaos a rozpoutala se válka mezi bratry Atahualpou a Huascarem, správcové města možná usoudili, že jeho další údržba na tak odlehlém místě je neúnosná, a město opustili.

Dalším využitím města mohla být ochrana obchodu mezi andským Altiplanem a tropickou Amazonií, kde se pěstovaly odlišné plodiny. Inkové se obávali bojovných kmenů amazonských Antisů, kteří používali otrávené šípy, a proto na východní hranici své říše stavěli pevnosti.

Uctívání významných vrcholů přetrvává v oblasti andského Altiplana dodnes. Například v okolí Cuzka se podniká každoroční pouť k ledovci na svazích Qolquepunku, jejímž účelem je zajistit úrodu a plodnost domácích zvířat. Místa s oběťmi pro horské duchy achachillas je také možné najít na svazích hory Huayana Potosí v okolí La Pazu v Bolívii.

Poznámky

1) Na této hoře zahynul v roce 1954 rakouský horolezec Fritz Kasparek, jeden z účastníků legendárního prvovýstupu severní stěnou Eigeru ve Švýcarsku v roce 1938.

Ke stažení

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné