Ad Větrná energie s otazníky

…S tvrzením, že u povinného odkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů za pevnou cenu jde především o peníze, zajisté souhlasím. Autor však již nezmiňuje, jak je tomu u neobnovitelných zdrojů. Tyto zdroje jsou masivně dotovány státem tím, že producenti energie z konvenčních zdrojů neplatí škody, které vytvářejí jako vedlejší produkt výroby elektřiny. Jde zejména o poškození zdraví obyvatel v blízkosti uhelných elektráren, plošné odumření lesů na hřebenech Krušných hor vlivem imisí, rozsáhlou devastaci krajiny povrchovou těžbou uhlí, znečišťování ovzduší, extrémní výkyvy počasí jako následek globální změny klimatu a další. Existence všech těchto externalit je hlavním důvodem nutnosti regulace trhu s elektřinou a slabým místem liberální ekonomické teorie. Kdyby byly veškeré vedlejší efekty způsobené výrobou elektřiny z uhlí započítány do její ceny, žádná regulace by nebyla nutná a jsem přesvědčena, že větrné a další alternativní zdroje elektřiny by se vyplatily.

Autor dále zpochybňuje vyčerpatelnost neobnovitelných zdrojů. Připouštím, že ve smyslu ekonomickém jsou možná veškeré zdroje nevyčerpatelné. Pojem trvalé udržitelnosti však v sobě zahrnuje zejména zachování příznivých životních podmínek i pro budoucí generace lidí, zvířat a rostlin. Asi nám nebude nic platné, když si za sto let budeme moci koupit neomezené množství uhlí, jestliže v tu dobu bude planeta již neobyvatelná.

S navrhovanými metodami levnějšího snižování emisí oxidu uhličitého vřele souhlasím, zejména důsledná ekologická daňová reforma by kromě narovnání trhu se zdroji a energiemi vyřešila i mnoho dalších problémů. Její alespoň částečné uskutečnění již bylo proklamováno několika vládami, stále se však odsouvá, možná právě kvůli tlaku uhelné lobby.

Jestliže autor požaduje prokázání souvislosti mezi lidskou činností a nárůstem koncentrace oxidu uhličitého, opravdu netuším, jaký další důkaz kromě zřejmých fyzikálních faktů by akceptoval. Produkty spalování uhlí jsou známy, patří mezi ně i CO₂. Že se uhlí spaluje, to ví každé malé dítě, nyní stačí celosvětovou spotřebu uhlí vynásobit množstvím uvolňovaného oxidu uhličitého. Jsem přesvědčena, že takovou úlohu by zvládl průměrný student UJEP pouze s pomocí internetu a kalkulačky. Stejně tak skleníkový efekt je prostým fyzikálním faktem – podobně jako sklo propouští i CO₂ krátkovlnné záření ze Slunce, ale nepropouští dlouhovlnné záření přicházející od Země. Jediné, co na poli globální změny klimatu není prokázáno, je konkrétní příčinná souvislost mezi tunou CO₂ vypuštěnou z uhelných elektráren v severních Čechách v roce 1986 a extrémními povodněmi roku 2002. Rozhodně ale klimatickým modelům důvěřuji více než ekonomickým teoriím založeným na zcela nereálných předpokladech, jako je dokonalá informovanost účastníků trhu, jejich naprosto racionální rozhodování, neexistence monopolů a externalit apod.

Předpokládám, že uvedený článek byl uveřejněn právě za účelem rozpoutání diskuse na toto téma, a doufám, že v některém z příštích čísel si přečtu reakci na něj.