Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

První asijský mločík objeven

 |  14. 7. 2005
 |  Vesmír 84, 375, 2005/7

Každým rokem je popsáno několik desítek nových druhů obojživelníků, především z pralesních biotopů Střední a Jižní Ameriky. Nejvýznamnější objevy však v posledních letech trochu nečekaně přicházejí z Asie. Prvním z nich je žába nazvaná Nasikabatrachus sahyadrensis, kvůli níž bylo třeba vytvořit novou samostatnou čeleď Nasikabatrachidae a o jejímž objevu v lesích na jihu Indie informovala řada biologických časopisů (viz např. Nature 425, 2003, 711–713, 2003 a 428, 467, 2003).

Nejnovější překvapení nám připravila Jižní Korea. Ve vlhkých horských, mechem porostlých svazích dubových a dubovo-borovicových lesů bylo pod kameny objeveno několik jedinců mloka, jejichž podrobný průzkum ukázal, že jde o příslušníky čeledi Plethodontidae (česky mločíkovití). Většina druhů této skupiny je přitom rozšířena pouze v Severní a Jižní Americe, jen několik druhů proniklo do Jižní Ameriky a sedm druhů rodu Hydromantes (některými badateli řazených do rodu Speleomantes) žije v severní Itálii, jihovýchodní Francii, na Korsice a Sardinii. Nový druh, nazvaný podle svého objevitele S. J. Karsena Karsenia koreana, je tedy prvním zástupcem mločíků v Asii.

Karsenia dorůstá maximálně 47 mm a tělesnou stavbou velmi připomíná své severoamerické příbuzné, zejména druhy rodu Plethodon. Kladistická analýza však ukazuje, že jejími nejbližšími příbuznými je skupina rodů Aneides, DesmognathusPhaeognathus. Pro zajímavost: evropský rod Hydromantes spolu s rodem Ensatina jsou k těmto čtyřem rodům sesterskou skupinou.

Fylogenetické analýzy řady skupin obratlovců i rostlin ukazují na poměrně výraznou a častou výměnu druhů mezi východní Asií a Severní Amerikou, především v miocénu. Genetické rozdíly mezi severoamerickými mločíky a karsenií korejskou (dovolte mi zavést toto české jméno) však ukazují na samostatnou evoluci karsenie pravděpodobně nejméně od starších druhohor. (Nature 435, 87–90, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Berec

 

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...