Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

První asijský mločík objeven

 |  14. 7. 2005
 |  Vesmír 84, 375, 2005/7

Každým rokem je popsáno několik desítek nových druhů obojživelníků, především z pralesních biotopů Střední a Jižní Ameriky. Nejvýznamnější objevy však v posledních letech trochu nečekaně přicházejí z Asie. Prvním z nich je žába nazvaná Nasikabatrachus sahyadrensis, kvůli níž bylo třeba vytvořit novou samostatnou čeleď Nasikabatrachidae a o jejímž objevu v lesích na jihu Indie informovala řada biologických časopisů (viz např. Nature 425, 2003, 711–713, 2003 a 428, 467, 2003).

Nejnovější překvapení nám připravila Jižní Korea. Ve vlhkých horských, mechem porostlých svazích dubových a dubovo-borovicových lesů bylo pod kameny objeveno několik jedinců mloka, jejichž podrobný průzkum ukázal, že jde o příslušníky čeledi Plethodontidae (česky mločíkovití). Většina druhů této skupiny je přitom rozšířena pouze v Severní a Jižní Americe, jen několik druhů proniklo do Jižní Ameriky a sedm druhů rodu Hydromantes (některými badateli řazených do rodu Speleomantes) žije v severní Itálii, jihovýchodní Francii, na Korsice a Sardinii. Nový druh, nazvaný podle svého objevitele S. J. Karsena Karsenia koreana, je tedy prvním zástupcem mločíků v Asii.

Karsenia dorůstá maximálně 47 mm a tělesnou stavbou velmi připomíná své severoamerické příbuzné, zejména druhy rodu Plethodon. Kladistická analýza však ukazuje, že jejími nejbližšími příbuznými je skupina rodů Aneides, DesmognathusPhaeognathus. Pro zajímavost: evropský rod Hydromantes spolu s rodem Ensatina jsou k těmto čtyřem rodům sesterskou skupinou.

Fylogenetické analýzy řady skupin obratlovců i rostlin ukazují na poměrně výraznou a častou výměnu druhů mezi východní Asií a Severní Amerikou, především v miocénu. Genetické rozdíly mezi severoamerickými mločíky a karsenií korejskou (dovolte mi zavést toto české jméno) však ukazují na samostatnou evoluci karsenie pravděpodobně nejméně od starších druhohor. (Nature 435, 87–90, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Berec

 

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné