Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

MikroRNA – nový člen klubu nukleových kyselin

 |  12. 5. 2005
 |  Vesmír 84, 249, 2005/5

Ribozomální, transferová a mediátorová (messenger) RNA jsou již na nebi molekulární biologie stálicemi. V poslední době se mezi ně neomaleně dere nový typ molekul RNA, mikroRNA. Tyto molekuly jsou oproti jiným typům RNA nezvykle malé, patří ovšem mezi významné regulátory genů. Fungují jako tlumiče (silencery) – dokážou přerušit produkci určitého proteinu (viz též Vesmír 84, 198, 2005/4).

Donedávna se předpokládalo, že se chování molekul mikroRNA u zvířat a u rostlin zásadně liší. Nová studie amerického týmu laboratoře Davida Bartela ukazuje, že to není tak úplně pravda. Již nějakou dobu se vědělo, že u rostlin funguje mikroRNA často tak, že zablokuje produkci proteinu destrukcí mediátorové RNA, která slouží k přenosu informace mezi genem a proteinem. Bartel a jeho spolupracovníci popsali třídu molekul mikroRNA, které regulují expresi určitého genu u myší stejným způsobem – destrukcí příslušné mediátorové RNA. Regulovaný gen je odpovědný za určení pozice budoucích končetin myšek, nově objevené mikroRNA tedy hrají významnou roli v embryonálním vývoji obratlovců.

Dalším příspěvkem k rychle se rozvíjejícímu studiu mikroRNA je studie Sandry Floydové a Johna Bowmana z Kalifornské univerzity v Davisu, kteří objevili archaický mechanizmus regulace genové rodiny III. třídy HD-Zip genů u rostlin založený právě na mikroRNA. Uvedené geny řídí vývoj stonku a listů u všech studovaných skupin suchozemských rostlin a vždy jsou regulovány pomocí mikroRNA. Vazebný region pro regulační mikroRNA a sekvence samotných mikroRNA sledovaného typu jsou u všech studovaných rostlin (mechu, játrovky, kapradiny, douglasky, tisu a huseníčku) vysoce konzervativní, tedy v podstatě stejné. Přitom jde o první popis regulace pomocí mikroRNA u nekvetoucích rostlin vůbec. Pozorovaný mechanizmus regulace III. třídy HD-Zip genů prostřednictvím mikroRNA bude rozhodně starý, minimálně stejně starý jako suchozemské rostliny samy, tedy nějakých 400 milionů let. (Science 304, 594–596, 2004; Nature 428, 485–486, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné