Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

MikroRNA – nový člen klubu nukleových kyselin

 |  12. 5. 2005
 |  Vesmír 84, 249, 2005/5

Ribozomální, transferová a mediátorová (messenger) RNA jsou již na nebi molekulární biologie stálicemi. V poslední době se mezi ně neomaleně dere nový typ molekul RNA, mikroRNA. Tyto molekuly jsou oproti jiným typům RNA nezvykle malé, patří ovšem mezi významné regulátory genů. Fungují jako tlumiče (silencery) – dokážou přerušit produkci určitého proteinu (viz též Vesmír 84, 198, 2005/4).

Donedávna se předpokládalo, že se chování molekul mikroRNA u zvířat a u rostlin zásadně liší. Nová studie amerického týmu laboratoře Davida Bartela ukazuje, že to není tak úplně pravda. Již nějakou dobu se vědělo, že u rostlin funguje mikroRNA často tak, že zablokuje produkci proteinu destrukcí mediátorové RNA, která slouží k přenosu informace mezi genem a proteinem. Bartel a jeho spolupracovníci popsali třídu molekul mikroRNA, které regulují expresi určitého genu u myší stejným způsobem – destrukcí příslušné mediátorové RNA. Regulovaný gen je odpovědný za určení pozice budoucích končetin myšek, nově objevené mikroRNA tedy hrají významnou roli v embryonálním vývoji obratlovců.

Dalším příspěvkem k rychle se rozvíjejícímu studiu mikroRNA je studie Sandry Floydové a Johna Bowmana z Kalifornské univerzity v Davisu, kteří objevili archaický mechanizmus regulace genové rodiny III. třídy HD-Zip genů u rostlin založený právě na mikroRNA. Uvedené geny řídí vývoj stonku a listů u všech studovaných skupin suchozemských rostlin a vždy jsou regulovány pomocí mikroRNA. Vazebný region pro regulační mikroRNA a sekvence samotných mikroRNA sledovaného typu jsou u všech studovaných rostlin (mechu, játrovky, kapradiny, douglasky, tisu a huseníčku) vysoce konzervativní, tedy v podstatě stejné. Přitom jde o první popis regulace pomocí mikroRNA u nekvetoucích rostlin vůbec. Pozorovaný mechanizmus regulace III. třídy HD-Zip genů prostřednictvím mikroRNA bude rozhodně starý, minimálně stejně starý jako suchozemské rostliny samy, tedy nějakých 400 milionů let. (Science 304, 594–596, 2004; Nature 428, 485–486, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné