Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Hafo a hafol

 |  14. 4. 2005
 |  Vesmír 84, 186, 2005/4

V jazyce mládeže je dnes populární expresivní výraz slangového charakteru hafo – množství něčeho, někdy i přebytek (bylo tam hafo lidí, přišlo mi hafo mailů, mám hafo starostí). Buď se neskloňuje, nebo se skloňuje podle vzoru město (přišel jsem s hafo lidmi či s hafem lidí). Odkud podivné slovo pochází, to žádný z uživatelů neví.

Je české, nebo cizí? Hledejme něco podobného v domácích slovnících: V moravských dialektech se vyskytoval hafol ve významu chomáč, chuchvalec (z něm. dial. HanfelHandwoll – hrst), též hafel, hafok, hafolec. Podle údajů Českého jazykového atlasu tyto dialektizmy znamenají chumáč, trs, popř. množství (ovoce). Ve spisovné češtině by tomu odpovídala přehršel (zprvu množství, které se vejde do hrsti, později množství blíže neurčené), v angličtině handful (plná hrst). Lze tedy předpokládat, že výraz hafo vznikl na Moravě? Pro tento výklad by svědčilo i jeho zahrnutí do Velkého slovníku hantecu (FT Records, Brno 2000). A proč se toto slovo těší mezi mladými takové oblibě? Je úsporné a nahrazuje hned několik neutrálních slov, jako jsou spousta, hodně, příliš.

Krom toho je neotřelé, tudíž uživateli umožňuje vysokou míru sebevyjádření. Podobně motivované jsou patrně v jazyce mládeže posuny ve významu slov hustýdrsný (film), jimiž lze vyjádřit krásný, úžasný, skvělý, nádherný, dojemný stejně dobře jako ošklivý, děsný, odporný, strašidelný. Mým cílem není hájit expresivní slova slangového charakteru, rozumět jim ale můžeme. Tím spíš, že sami používáme nejedno slovo, které spadá spíš do oborového slangu než do odborné terminologie v pravém slova smyslu. (Naše řeč 87, 270, 2004/5)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné