Aktuální číslo:

2021/3

Téma měsíce:

Les

Hafo a hafol

 |  14. 4. 2005
 |  Vesmír 84, 186, 2005/4

V jazyce mládeže je dnes populární expresivní výraz slangového charakteru hafo – množství něčeho, někdy i přebytek (bylo tam hafo lidí, přišlo mi hafo mailů, mám hafo starostí). Buď se neskloňuje, nebo se skloňuje podle vzoru město (přišel jsem s hafo lidmi či s hafem lidí). Odkud podivné slovo pochází, to žádný z uživatelů neví.

Je české, nebo cizí? Hledejme něco podobného v domácích slovnících: V moravských dialektech se vyskytoval hafol ve významu chomáč, chuchvalec (z něm. dial. HanfelHandwoll – hrst), též hafel, hafok, hafolec. Podle údajů Českého jazykového atlasu tyto dialektizmy znamenají chumáč, trs, popř. množství (ovoce). Ve spisovné češtině by tomu odpovídala přehršel (zprvu množství, které se vejde do hrsti, později množství blíže neurčené), v angličtině handful (plná hrst). Lze tedy předpokládat, že výraz hafo vznikl na Moravě? Pro tento výklad by svědčilo i jeho zahrnutí do Velkého slovníku hantecu (FT Records, Brno 2000). A proč se toto slovo těší mezi mladými takové oblibě? Je úsporné a nahrazuje hned několik neutrálních slov, jako jsou spousta, hodně, příliš.

Krom toho je neotřelé, tudíž uživateli umožňuje vysokou míru sebevyjádření. Podobně motivované jsou patrně v jazyce mládeže posuny ve významu slov hustýdrsný (film), jimiž lze vyjádřit krásný, úžasný, skvělý, nádherný, dojemný stejně dobře jako ošklivý, děsný, odporný, strašidelný. Mým cílem není hájit expresivní slova slangového charakteru, rozumět jim ale můžeme. Tím spíš, že sami používáme nejedno slovo, které spadá spíš do oborového slangu než do odborné terminologie v pravém slova smyslu. (Naše řeč 87, 270, 2004/5)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Eva Bobůrková  |  1. 3. 2021
Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru....
Les a voda

Les a voda

Václav Cílek, David Storch  |  1. 3. 2021
V posledních letech se v souvislosti s klimatickou změnou čím dál častěji zmiňují lesy a jejich podíl na bilanci vody v krajině. Lesy na jedné...
Jak se v Česku daří orlům

Jak se v Česku daří orlům uzamčeno

David Horal, Tomáš Bělka  |  1. 3. 2021
V současné době hnízdí v České republice čtyři druhy orlů, což nebylo v dřívějších desetiletích vůbec samozřejmé. Ale nemají vyhráno. Co je nejvíc...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné