Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Čočky s řízenou ohniskovou vzdáleností

 |  14. 4. 2005
 |  Vesmír 84, 187, 2005/4

Na pultech obchodů roste počet produktů spotřební elektroniky, jejichž součástí je optický zobrazovací systém (např. mobilní telefony s digitálním fotoaparátem), pestrá je též nabídka podobných zařízení na trhu profesionálních přístrojů a pomůcek. Často přitom jde o výrobky, jejichž uplatnění úzce souvisí s přiměřenou miniaturizací. Zde ovšem veškerá průmyslová výroba naráží na to, že miniaturizace motorových posuvů objektivů (což je zatím jediný prakticky použitelný způsob automatického zaostřování) je velice drahá, a tudíž málo perspektivní z hlediska masového trhu. Zpravidla se proto používají objektivy s fixní ohniskovou délkou, jejichž nevýhodou ovšem je, že neumožňují pořizovat snímky blízkých předmětů. Skupina výzkumníků z laboratoří firmy Philips v holandském Eindhovenu však nedávno publikovala popis konstrukce čočky z ohniskovou mohutností řízenou v rozmezí –100 až +50 dioptrií pomocí elektrického pole. S takovou čočkou lze sestrojit miniaturní kameru zaostřující podobným způsobem, jaký využívá lidské oko (s tím rozdílem, že optická mohutnost naší oční čočky se při zaostřování mění v rozmezí pouhých +20 až +24 dioptrií).

Základem čočky s řízenou optickou mohutností je krátká válcová kapilára vyplněná dvěma druhy nemísitelných kapalin o různých indexech lomu (např. olejem a koncentrovaným vodním roztokem chloridu lithného), mezi nimiž se vytvoří rozhraní sférického tvaru, které se chová jako čočka. Zakřivení tohoto rozhraní, a tím i ohniskovou vzdálenost kapilární čočky lze plynule regulovat intenzitou elektrického pole mezi průhlednými elektrodami, nacházejícími se na protilehlých koncích kapiláry. V citované práci bylo používáno napětí řádově desítek voltů při vzdálenosti elektrod 2,2 mm a vnitřním průměru kapiláry 3 mm. (Appl. Phys. Lett. 85, 1128–1130, 2004; www.research.philips.com/newscenter/archive...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaromír Plášek

Prof. RNDr. Jaromír Plášek, CSc., (*3.4.1950–25.9.2019) vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu UK se zabývá biofyzikou buněčných membrán a aplikacemi optických metod v biologickém výzkumu.
Plášek Jaromír

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné