Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Čočky s řízenou ohniskovou vzdáleností

 |  14. 4. 2005
 |  Vesmír 84, 187, 2005/4

Na pultech obchodů roste počet produktů spotřební elektroniky, jejichž součástí je optický zobrazovací systém (např. mobilní telefony s digitálním fotoaparátem), pestrá je též nabídka podobných zařízení na trhu profesionálních přístrojů a pomůcek. Často přitom jde o výrobky, jejichž uplatnění úzce souvisí s přiměřenou miniaturizací. Zde ovšem veškerá průmyslová výroba naráží na to, že miniaturizace motorových posuvů objektivů (což je zatím jediný prakticky použitelný způsob automatického zaostřování) je velice drahá, a tudíž málo perspektivní z hlediska masového trhu. Zpravidla se proto používají objektivy s fixní ohniskovou délkou, jejichž nevýhodou ovšem je, že neumožňují pořizovat snímky blízkých předmětů. Skupina výzkumníků z laboratoří firmy Philips v holandském Eindhovenu však nedávno publikovala popis konstrukce čočky z ohniskovou mohutností řízenou v rozmezí –100 až +50 dioptrií pomocí elektrického pole. S takovou čočkou lze sestrojit miniaturní kameru zaostřující podobným způsobem, jaký využívá lidské oko (s tím rozdílem, že optická mohutnost naší oční čočky se při zaostřování mění v rozmezí pouhých +20 až +24 dioptrií).

Základem čočky s řízenou optickou mohutností je krátká válcová kapilára vyplněná dvěma druhy nemísitelných kapalin o různých indexech lomu (např. olejem a koncentrovaným vodním roztokem chloridu lithného), mezi nimiž se vytvoří rozhraní sférického tvaru, které se chová jako čočka. Zakřivení tohoto rozhraní, a tím i ohniskovou vzdálenost kapilární čočky lze plynule regulovat intenzitou elektrického pole mezi průhlednými elektrodami, nacházejícími se na protilehlých koncích kapiláry. V citované práci bylo používáno napětí řádově desítek voltů při vzdálenosti elektrod 2,2 mm a vnitřním průměru kapiláry 3 mm. (Appl. Phys. Lett. 85, 1128–1130, 2004; www.research.philips.com/newscenter/archive...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaromír Plášek

Prof. RNDr. Jaromír Plášek, CSc., (*3.4.1950–25.9.2019) vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu UK se zabývá biofyzikou buněčných membrán a aplikacemi optických metod v biologickém výzkumu.
Plášek Jaromír

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....