Ateliér AHK

Dnes představím architektonický ateliér, který u nás působí úspěšně již léta. Založili ho dva přátelé – Zdeněk Hölzel (*1947), který absolvoval studia na pražské technice, a pak na AVU, a Jan Kerel (*1944), jenž promoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Oba se sešli v ateliéru A13, kde spolu s Petrem Keilem a Jaroslavem Šaferem pracovali na projektu Gobuňko, což byla česká reakce na utopické, ale tehdy mezi mladými projektanty velmi oblíbené studie britského Archigramu. Po několika peripetiích nakonec Hölzel s Kerelem zakotvili v Pražském projektovém ústavu, kde po architektu Gorazdu Čelechovském zdědili projekt nového Barrandova. Tehdy (bylo to na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let) se pokusili o věc nevídanou – vybudovat tu nikoli banální sídliště, ale skutečné město se všemi jeho atributy: náměstími, dominantami, pěšími tahy, ulicemi… Spolupracovali tu také s výtvarníky tzv. šedé zóny – Vladimírem Preclíkem, Karlem Neprašem nebo Michalem Gabrielem.

Po roce 1990 pracoval Zdeněk Hölzel v Austrálii u Daryla Jacksona v Melbourne a v kanceláři Mitchell / Giurgola / Thorp v Canbeře. Spolu s Janem Kerelem a Irenou Hölzelovou pak založili vlastní ateliér AHK architekti, pro nějž v průběhu dalších let navrhli dům v Praze-Košířích (dnes v něm sídlí i další architektonická studia).

AHK má za sebou desítky studií a realizací. Patří k nim např. projekt paláce Myslbek v centru Prahy (s Claudem Parrentem), pomník obětem komunizmu na pražském Újezdě (se sochařem Olbramem Zoubkem), rekonstrukce a dostavba funkcionalistického paláce Te-Ta (později Dům sportu) v Jungmannově ulici v Praze, hrobka paní Olgy Havlové na Vinohradském hřbitově (s O. Zoubkem), bytové domy a rezidence zejména v oblasti pražského Barrandova, rekonstrukce hotelu Mercure v ulici Na Poříčí nebo novostavba hotelu Ibis na pražském Smíchově…

Právě na Smíchově se chystá podle jejich projektu adaptace bloku domů při ulicích Plzeňské, Radlické a Kováků. Jde o skupinu secesních a neorenesančních domů, jimž dominuje někdejší Křižíkova továrna. Jak bude vypadat vnitřní nádvoří budoucího obchodního a administrativního centra, ukazuje obrázek na zadní straně obálky.

Další velkou studií ateliéru AHK je návrh areálu České pojišťovny na Pankráci. Vznikla na základě vyhrané soutěže. Architektonicky velmi invenční projekt zaujme industriálním motivem kapkovitého zastřešení. Objekt je zajímavý i po technologické stránce, neboť investor vyžadoval šetření energiemi. Fasády jsou proto zastíněny, aby eliminovaly přímý dopad slunečních paprsků, ledobanky akumulují chlad vyrobený mimo energetickou špičku. Jde o inteligentní řízení souhry technologií, které zajišťují pohodu v domě, přitom je uvnitř přehledné a příjemné prostředí.

Na můj dotaz, kdo byl pro Zdeňka Hölzela vzorem, uvádí Plečnika, Le Corbusiera, Louise Kahna, rané práce Jamese Stirlinga, arch. Romalda Giurgoly, u něhož pracoval v Austrálii, a samozřejmě Cookův Archigram. Na pankráckém projektu to lze poznat…